Mileniálové ztrácí víru v demokracii. Senioři jsou s ní spokojení

Průzkum téměř pěti milionů lidí ukázal, že lidé ve věku 20 až 30 let věří demokratickým institucím méně než jejich rodiče nebo prarodiče ve stejné životní fázi. „Mladší generace po celém světě jsou ze stavu demokracie také obecně více zklamané než ty starší,“ stojí ve studii.

Ve Velké Británii bylo v roce 1973 s demokracií spokojeno 54 procent třicetiletých Britů a až 57 procent tzv. boomerů vyjádřilo spokojenost s demokracií v době, kdy jim bylo 30 let. U mileniálů ale přišel propad v podobě 48procentní spokojenosti. Generace X měla z demokracie nejlepší pocit v průběhu 90. let, kdy její spokojenost dosáhla až 62 procent, poté začala klesat. Naproti tomu u většiny lidí starších šedesáti a sedmdesáti let spokojenost s demokracií příliš nekolísá, velmi spokojení jsou s jejím stavem i dnes.

Z 2,3 miliardy lidí, na které se zpráva vztahuje, žije asi 1,6 miliardy v zemích s klesajícím demokratickým uspokojením z generace na generaci. Tedy zhruba každý sedmý žije v zemi, kde jsou mladší lidé frustrováni z toho, že demokracie podle nich nefunguje. „Neznamená to ale, že podporují autoritářské alternativy,“ vysvětluje hlavní autor studie Roberto Foa pro britský deník The Times.

„Tento výsledek je také způsoben tím, že demokracie v posledních desetiletích nepřinesly výsledky v oblastech, na kterých záleží mladým lidem, od zaměstnání a životních šancí až po řešení nerovností a změn klimatu,“ uvedl Foa.

Situace je nejhorší ve Spojených státech, Brazílii, Mexiku, Jižní Africe, Francii, Austrálii a Velké Británii. Spokojenost se naopak zvýšila v Německu, Jižní Koreji a mnoha postkomunistických zemích střední a východní Evropy.

Hlavním důvodem rozčarování mladé generace je nerovnost bohatství a příjmu. Vědci například zjistili, že ačkoliv mileniálové tvoří zhruba čtvrtinu americké populace, drží pouze 3 procenta bohatství. Jejich rodiče, tedy tzv. boomeři, přitom v jejich věku drželi 21 procent bohatství.

Podle studie si mileniálové myslí, že „šance na úspěch nebo neúspěch v životě nezávisí ani tak na tvrdé práci a podnikání, ale spíše na zděděném bohatství a privilegiích“. V zemích, kde je bohatství rozdělováno rovnoměrněji, jako je Island nebo Rakousko, mají generace méně rozdílné názory.

Studie také naznačila, že spokojenost s demokracií u mladých překvapivě zvyšují populisté, a to jak levicoví, tak pravicoví. V zemích, kde vyhráli volby, stoupla spokojenost krátce po jejich uvedení do úřadu. Významnou výjimku však tvoří Spojené státy. Vědci k tomuto uvádí, že populisté sice rychle zvýší míru spokojenosti, dlouhodobě to tak být ale nemusí.

Výzkum také ukázal na to, že mladí lidé mají stále vyhraněnější názory. V demokraciích západního střihu souhlasí až 41 procent mileniálů s tvrzením, že „můžete zjistit, zda je člověk dobrý, nebo špatný, na základě toho, koho volí“. Ve věku nad 35 souhlasí s tímto tvrzením jen 30 procent lidí.

Cambridgeské Centrum pro budoucnost demokracie analyzovalo údaje od více než 4,8 milionu respondentů shromážděných ze 160 zemí v rozmezí let 1973 až 2020.