Článek
Podle deníku Právo šlo o civilní obřad bez vlajek a hymny a Kundera měl upřímnou radost.
Drulák doufá, že devadesátiletý spisovatel přehodnotí svůj postoj k publikaci v češtině. Překlad svých děl do rodného jazyka totiž Kundera po špatných zkušenostech neumožňuje.
Spisovatel se podle velvyslance rozhodl přijmout občanství z toho důvodu, že spolu s manželkou Věrou bilancují život. „Jejich pocit české identity je velmi silný a stále víc si ji uvědomují,” řekl Petr Drulák v rozhovoru pro server novinky.cz.
Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let. Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii, od roku 1981 má občanství francouzské.
Po listopadu 1989 spisovatel několikrát navštívil Československo i ČR. V roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, přebírala ji tehdy Kunderova manželka Věra.
Nabídku na vrácení českého občanství Kunderovi loni předložil premiér Andrej Babiš na setkání v Paříži. „Při obědě se tehdy premiér otevřeně zeptal pana Kundery, proč nemá české občanství. Žádná reakce tehdy nepřišla, všichni, kteří seděli kolem stolu, dobře věděli, že je to velmi komplikovaná otázka,” řekl pro novinky.cz Drulák.
Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3 000 překladů do různých světových jazyků, ačkoliv nevystupuje na veřejnosti ani nepořádá autogramiády.
V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo 16 svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění, Žert, Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí. Kundera v posledních desetiletích píše ve francouzštině.
