Článek
Řekl to v pořadu Špičky Byznysu nový vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Bývalý ředitel energetické skupiny ČEZ a exprezident Svazu průmyslu a dopravy Míl, který se vládním zmocněncem pro jadernou energetiku stal 1. února, poskytl Seznamu ve své nové roli první velký rozhovor. Vysvětluje v něm, jaké jsou podle něj hlavní podmínky vypsání státní zakázky na dostavbu nových jaderných bloků.
Tendr, o který se zajímají dodavatelské firmy z Ruska, Jižní Koreje, Číny, Japonska, USA a Francie, může být podle Míla vypsán až v okamžiku, kdy budou jasný model financování obří stavby. Ale také v momentě, kdy pro ni ze strany státu budou splněny základní podmínky. Tedy mimo jiné vydané územní řízení.
Druhý díl pořadu Špičky byznysu o jaderné energetice.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy
Než bude zakázka vypsána, musí mít tak podle Míla stát „splněné všechny své domácí úkoly“. Právě na nepřipravenosti finančního modelu zkrachoval před pěti lety temelínský jaderný tendr. Ten vypsala v roce 2009 se souhlasem státu energetická firma ČEZ. Do přípravy firma vložila stovky milionů korun, velké peníze do soutěže investovali i uchazeči o zakázku.
V průběhu soutěže se ale ukázalo, že stát není ochoten vzít na sebe garance případné ztráty z mimořádně drahého projektu. A ČEZ sám odmítl riziko na svá bedra vzít, už proto, že by tím riskoval žaloby svých soukromých akcionářů, kteří drží třetinu firmy.
Jaké finanční modely při stavbě jaderek dnes jednotlivé evropské státy používají? A kdo jaderné projekty ve výsledku platí? To vysvětluje analýza, která je součástí pořadu Špičky byznysu.
