Mikroplasty jsou všude, tvrdí nová studie. V oceánech, ve vzduchu i v půdě

Většina plastů je recyklována, spálena nebo uložena na skládkách. Nejméně 18 procent plastového odpadu ale končí v přírodě, kde se rozkládá stovky let. Mezitím dochází k procesu fragmentace, díky kterému vznikají postupným mechanickým rozpadem mikroplasty. Drobné částečky, které jsou pro lidské oko takřka nezachytitelné. V posledních letech se neblaze proslavily hlavně ty v oceánech, kde kvůli odpadu vznikají celé plastové „kontinenty“.

Podle nové studie publikované v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences nejsou mikroplasty jen strašákem světových moří a oceánů. Ve skutečnosti krouží všude kolem nás. Z těch nejdrobnějších podle vědců vznikají mikroplastové aerosoly, které proudění vzduchu roznáší po celé planetě.

„Mikroplastové částice a vlákna, které vznikají fragmentací špatně spravovaného odpadu, jsou nyní tak rozšířené, že kolují po celém světě,“ uvádí studie, jež vznikla za spolupráce vědců ze Státní univerzity v Utahu a Cornellovy univerzity.

„Všude, kam jsme se podívali, jsme našli staré plasty, které cestují atmosférou a ukládají se po celé planetě,“ uvedla hlavní autorka studie Janice Brahneyová v tiskové zprávě Cornellovy univerzity. Mikroplasty, které vědci analyzovali, pocházejí z odpadu vyhozeného před desítkami let. Ačkoliv se už vyrábějí některé biologicky rozložitelné plasty a bioplasty, odpad, jenž lidé vyhodili před dekádami, jen tak nezmizí.

Výzkumníci zkoumali atmosférické mikroplasty na západě Spojených států od roku 2017 do roku 2019. Zjistili, že až 84 procent nanočástic pochází ze silnic. Plasty obsahují nejen pneumatiky nejrůznějších vozidel, ale i samotné silnice. Opotřebením, které při silniční dopravě vzniká, se drobné částečky rozvíří a vzdušné proudy je roznesou vysoko do atmosféry. Podobně se do vzduchu dostávají i mikroplasty z oceánů, kde k jejich šíření přispívá rozbouřená hladina a silné větry. Plastové nanočástice vznikají také ve velkých městech a díky intenzivnímu zemědělství se šíři i na venkově.

Mikroplasty se mohou ve vzduchu vznášet jen pár hodin, pokud je ale silný vítr, mohou cestovat až po dobu šesti dní a dorazit na daleké kontinenty. Drobné částečky si díky cirkulaci vzduchu najdou cestu i do chráněných národních parků a na nejodlehlejší místa planety. Podle vědců, kteří studii vypracovali, jsou dnes mikroplasty jednoduše všude. Dají se najít v půdě, v rostlinách i vodě.

Přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že na základě dostupných studií se zdá, že mikroplasty v pitné vodě nepředstavují pro lidstvo žádné zásadní riziko, studie upozornila, že mikroplasty „mohou představovat dosud neznámé hrozby pro zdraví i ekosystémy“.

„Vdechování mikroplastů může vést k podráždění plicní tkáně a rozvoji vážných onemocnění. Zatím ale nevíme, zda jsou plasty více či méně toxické než jiné aerosoly,“ uvádí studie. Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, který by měl ukázat, jakou roli hrají další faktory, jako je hustota obyvatelstva nebo proudy ve světových oceánech. Lidé by se podle nich měli rychle naučit, jak lépe nakládat s plastovým odpadem.

„Naše relativní neznalost důsledků mikroplastů spolu s rostoucí koncentrací plastů v životním prostředí vyžaduje lepší zacházení s plastovým odpadem nebo vymyšlení systémů, které zachytí a odstraní plasty v oceánech,“ uzavírá studie.