Článek
Africký Súdán zažívá v poslední době turbulentní změny. USA loni vyškrtly největší africký stát ze seznamu zemí podporujících terorismus, Chartúm navázal vztahy s Izraelem a přechodná vojensko-civilní vláda má zemi připravit na parlamentní volby. Pokrokem je i zákaz ženské obřízky, kterou podle listu The New York Times podstupovalo devět z deseti súdánských žen.
Muslimští konzervativci a stoupenci svrženého diktátora Umara Bašíra se ale nevzdávají a modernizaci země se úporně brání. V posledních dnech zahájili ostrou kampaň proti Umaru Ahmadu Karájovi, řediteli centra, které navrhuje školní osnovy. Terčem kritiky se stala Karájovým centrem navržená učebnice pro šestý ročník základní školy. Ta totiž obsahovala snímek slavného obrazu Stvoření Adama od Michelangela.
Islamisté Karájovi vyhrožovali smrtí a hrozili, že znemožní výuku, napsal panarabský deník Aš-Šark al-Avsat. Michelangelovo dílo je podle nich rouhačské, protože se pokouší ztvárnit Boha. Ředitel centra ho ale považuje za zásadní umělecké dílo, o němž by se mělo učit nehledě na náboženský kontext. Varoval také, že stoupenci bývalého režimu se touto cestou snaží prosazovat osnovy podle svých vlastních představ.
Islamisté obviňují Karáje, že v zemi prosazuje republikánskou ideologii, jeho zastánci naopak tvrdí, že nový učební plán může zbavit mladou generaci extremismu, který do původně tolerantního Súdánu zasel až Bašírův režim. Sám diktátor Umar Bašír je navíc stíhán haagským tribunálem za zločiny proti lidskosti.
Vypracovat nové školní osnovy zadal Karájovi premiér Abdalláh Hamdúk loni. Cílem bylo „očistit“ je od vlivu Muslimského bratrstva, které v posledních desetiletích zdejšímu vzdělávání dominovalo.
Proti Karájovi ale nyní vedou konzervativci ostrou kampaň na sociálních sítích, ale i v mešitách. Sám ředitel centra ji považuje za nečestnou a nespravedlivou. Hájí se navíc tím, že Michelangelův obraz se už v minulosti v súdánských osnovách objevil, a to v učebnici umění pro Islámskou univerzitu. Nikomu to tehdy nevadilo.
Stvoření Adama je freska znázorňující výjev z knihy Genesis. Její originál je k vidění na stropě Sixtinské kaple ve Vatikánu. Malba vznikla v letech 1508–1512 a patří k nejznámějším vizuálním projevům evropské civilizace.
