Článek
Pražský rodák považuje za úžasné, že je o jeho koncerty stále zájem. „Cítím pokoru a vděk za ten dar,“ uvedl David, vlastním jménem Vladimír Štancl.
„Samozřejmě je za tím práce a výsledek toho, že člověk jen neseděl doma. Já už makám dokonce čtyřiačtyřicet let, protože do skupiny Kroky Františka Janečka jsem vstoupil v šestnácti. Ale čtyřicet let vystupuju jako zpěvák. Je nádherné, že můžu tak dlouho dělat práci, která mě nejen skvěle živí, ale pořád baví,“ řekl David.
Kvůli pandemii koronaviru David své dva červnové narozeninové koncerty v pražské O2 areně přeložil na 29. a 30. září. Již nyní je prodáno přes 30 000 vstupenek. Mezi hosty budou Lucie Vondráčková, Leoš Mareš nebo kapela Verona. „Z Itálie by měla přiletět zpěvačka Kiara, ale nevím, jestli kvůli problémům s koronavirem pustí z Ameriky skupinu Village People. Snad to vyjde,“ uvedl.
Davidova kariéra je čtyři desítky let nepřerušená, přestože na přelomu 80. a 90. let na čas zmizel ze scény. „V roce 1988 jsem svoji tehdejší skupinu Allegro přepustil Heleně Vondráčkové a měl jsem čtyřletou koncertní pauzu, kdy jsem dělal ve svém studiu. Natáčeli u mě třeba Vilda Čok, Visací zámek a další rockové kapely. Ale v roce 1992 se mi začali hlásit majitelé diskoték a zvát mě na vystoupení,“ vzpomínal.
Velký zlom a návrat Davida na výsluní populární hudby nastal v souvislosti s úspěchem českých hokejistů na olympijských hrách v Naganu. „I ti, kteří mě nemuseli, si řekli, že moje písničky nebudou asi tak blbé, když si je hrají hokejisté v kabině. A třeba Dominik Hašek označil Pár přátel za svoji nejoblíbenější. Sportovci mají moji muziku rádi, je taková odlehčující a pozitivně člověka naladí,“ sdělil David, který uspěl i se svými muzikály a v letech 2010 a 2015 zaplnil s akcí Mejdan roku pražskou O2 arenu.
David je známý především jako popový hudebník, ale v roce 2012 vydal dvě žánrově odlišná alba - Live in Circus, na němž se s baskytaristou Pavlem J. Rybou a skupinou The Fish Men vrátil ke svým jazzovým kořenům, a pod názvem Classic výběr svých hitů v podání symfonického tělesa. „V autě poslouchám buď jazz, funky, nebo klasickou hudbu, popík vůbec, ten považuju za svoji práci. Rád dělám pro hodně lidí. Myslím, že muzika je od toho, aby oslovila co nejširší okruh posluchačů. Proto jsem odešel od jazzu, nikdy jsem se nechtěl živit nějakým velkým uměním, ale písničkami, které budou bavit lidi a u kterých si můžou zatančit a odreagovat se,“ prohlásil.
Tvůrce a spoluproducent muzikálů Kleopatra, Angelika, Mona Lisa, Tři mušketýři, Muž se železnou maskou, Mata Hari nebo Kat Mydlář se v současné době věnuje také muzikálu sestavovanému z písní Waldemara Matušky v režii Zdeňka Zelenky. S dvorním textařem svých muzikálů Lou Fanánkem Hagenem plánuje na příští rok premiéru velkého muzikálu Troja. „My si naprosto umělecky rozumíme. Oba jsme zvyklí pracovat rychle, on ví, že mu nekecám do jeho práce, prostě tady máš muziku a textuj… A to ho baví, a proto nám to funguje,“ podotkl ke spolupráci s frontmanem kapely Tři sestry.
David pochází z cirkusové rodiny Kludských, je rovněž příbuzný rodiny Kočkových, která provozuje pouťové atrakce a kolotoče. V roce 1976 získal na Pražských jazzových dnech titul hudebník roku. Až poté se po vítězství na festivalu Intertalent s písní Nenapovídej stal jedním z hudebních idolů tehdejší mládeže. Svojí písní Každý mi tě lásko závidí připomíná okolnosti seznámení s manželkou Marcelou, s níž žije již 36 let. „Známe se od 11. září 1984, rozumíme si, jinak bychom spolu nemohli být tak dlouho,“ konstatoval.
