Mezinárodní trestní soud vyšetřuje válečné zločiny v Pásmu Gazy

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová ve středu oznámila zahájení formálního vyšetřování válečných zločinů na Západním břehu Jordánu, ve Východním Jeruzalémě a Pásmu Gazy v období od 13. června 2014, tedy pouhé tři týdny před začátkem války mezi Hamásem a Izraelem v roce 2014.

V boji proti sobě stáli radikálové z palestinského Hamásu a izraelská armáda. Na palestinské straně za 50 dní války zemřelo přes 2000 lidí, na izraelské více než 70 osob.

„Rozhodnutí zahájit vyšetřování přišlo po pečlivém předběžném prověření provedeném mým týmem. Trvalo téměř pět let,“ uvedla gambijská advokátka Bensoudaová, která v úřadu letos v červnu končí a nahradí ji britský státní zástupce Karim Khan. „Naším hlavním zájmem musí být oběti zločinů, jak palestinských, tak izraelských, vyplývající z dlouhého cyklu násilí a nejistoty, které způsobilo hluboké utrpení a zoufalství na všech stranách.“

Očekává se, že vyšetřování vezme v úvahu možné válečné zločiny Izraele a Hamásu během války v Gaze v roce 2014 a výstavbu osad na Západním břehu Izraelem. To by mohlo vést k prudkému zvýšení napětí mezi Izraelem, který se proti vyšetřování ostře staví, a palestinskými vůdci, kteří o něj požádali.

Vyšetřování také donutí Bidenovu administrativu k zapojení se do izraelsko-palestinského konfliktu, který byl doposud na jejím zahraničněpolitickém seznamu priorit poměrně nízko. Akorát v roce 2019 se při zahájení energetické kampaně k Izraeli připojila i Trumpova administrativa. Jejím cílem bylo mimo jiné potenciální vyšetřování zablokovat a uvalit proti advokátce a soudním úředníkům sankce.

Izrael velice znepokojuje, že by jakékoli vyšetřování mohlo vést k vydávání mezinárodních zatykačů proti izraelským úředníkům a vojenským důstojníkům a mohlo by podpořit nálady na bojkot obchodu a uvalování sankcí vůči Izraeli.

ICC by také mohl potenciálně vyšetřovat zločiny spáchané palestinskými teroristickými skupinami, včetně raketových útoků Hamásu a dalších skupin v Gaze na izraelské civilní cíle.

Palestinské ministerstvo zahraničí toto rozhodnutí uvítalo jako příležitost pro spravedlnost a odpovědnost a vyzvalo k rychlému vyšetřování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však vyšetřování označil za „útok“ na Izrael a přislíbil, že „bude bojovat za pravdu“. „Předpojatý Mezinárodní trestní soud přijal pokrytecké a antisemitské rozhodnutí,“ řekl. „Soud o skutečných válečných zločinech, kterých se dopouštějí Írán a Sýrie, mlčí.“

V následujících týdnech bude vyšetřování prioritou, ovšem s přihlédnutím k pandemické situaci a pracovní vytíženosti končící Bensoudaové. Sama toto rozhodnutí učinila v posledních měsících své funkce a není zatím jasné, jestli tyto kroky probírala se svým nástupcem.

„Jakékoli vyšetřování prováděné úřadem bude vedeno nezávisle, nestranně a objektivně, bez strachu a laskavosti,“ uvedla Bensoudaová ve svém prohlášení. Dodala, že vyšetřování bude nějakou dobu trvat a bude založeno na faktech a zákonech. „Můj úřad zaujme stejný principiální, nestranný přístup, jaký přijímal ve všech situacích, v nichž se využívá jeho jurisdikce. Nemáme jinou agendu než splnit naše zákonné povinnosti podle Římského statutu s profesionální integritou,“ řekla.

Palestinci se k soudu připojili v roce 2015 a o vyšetřování Izraele usilují dlouhou dobu. Izraelští představitelé již dříve obviňovali soud z překročení svých pravomocí a prohlásili, že je na Izrael poukázáno nespravedlivě. Obvinění odmítají a tvrdí, že vojenské akce v Gaze byly činy sebeobrany a status Západního břehu Jordánu je sporný. Izrael odhaduje, že vyšetřování kvůli válečným zločinům mohou čelit stovky jeho občanů, a pracuje na tom, jak je chránit, uvedl minulý měsíc ministr obrany Benny Gantz.

ICC v únoru zamítlo tvrzení premiéra Benjamina Netanjahua, že rozhodnutí vyšetřovat Izrael kvůli válečným zločinům jen prokázalo politickou zaujatost soudu. „Toto není politické rozhodnutí. Soud je nezávislá a nestranná soudní instituce, která je zásadní pro zajištění odpovědnosti za nejzávažnější trestné činy podle mezinárodního práva,“ uvedl soud ve svém prohlášení.

Už v prosinci 2019 Bensoudaová prohlásila, že „na Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, a v Pásmu Gazy byly nebo jsou páchány válečné zločiny“. Za možné pachatele označila izraelskou armádu i ozbrojené palestinské skupiny, jako je Hamás.

Na rozdíl od Palestinské samosprávy (PA) není Izrael signatářem Římského statutu a není členem Mezinárodního trestního soudu. PA vyšetřování uvítala a uvedla, že jde o „dlouho očekávaný krok, který slouží neúnavnému úsilí Palestiny o spravedlnost a odpovědnost, které jsou nepostradatelnými pilíři míru, který palestinský lid hledá a zaslouží si“. S vyšetřováním souhlasil i Hamás a uvedl, že je to pro Palestince „krok vpřed na cestě k dosažení spravedlnosti“.

Izraelský ministr zahraničí Gabi Ashkenazi tento krok však odsoudil se slovy: „Rozhodnutí zahájit vyšetřování proti Izraeli je výjimkou z mandátu tribunálu a plýtváním zdroji mezinárodního společenství předpojatou institucí, která ztratila veškerou legitimitu.“