Mezi tisícem nejlepších univerzit je sedm českých v čele s UK. Úspěch jim přinesly světové publikace

Přednímu žebříčku nejlepších vysokých škol ARWU nadále vévodí univerzity z USA. Do první desítky se kromě osmi amerických univerzit dostaly jako v předchozích letech i dvě britské školy – Cambridgeská univerzita, která obsadila třetí místo, a Oxfordská na sedmém místě. Mezi tisícovkou hodnocených univerzit je i sedm českých vysokých škol, z nichž nejlépe skončila Univerzita Karlova na dělené 201. až 300. příčce.

Karlova univerzita v rámci českých vysokých škol vévodí žebříčku ARWU už od roku 2003, tedy od té doby, co byl takzvaný šanghajský žebříček poprvé sestaven. Po celých 17 let se pohybuje v rozmezí 201. až 350. příčky a do roku 2017, kdy došlo k rozšíření seznamu z původních 500 na 800, byla v prestižním výčtu jediným českým zástupcem.

Před dvěma lety se k české stopě v seznamu ARWU přidala i pražská ČVUT, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci, přičemž každé ze zmíněné trojice patřilo sdílené 601. až 700. místo. Loni a letos se žebříček prodloužil o dalších 200 pozic na celou tisícovku, a dostala se tak do něj i pražská Česká zemědělská univerzita v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a pražská Vysoká škola chemicko-technologická. Všem patřilo sdílené 901. až 1000. místo. Posun na 501. až 600. místo zaznamenala v roce 2018 Masarykova univerzita a o rok později Univerzita Palackého.

Takzvaný šanghajský žebříček se soustředí především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, pro hodnocení světových univerzit využívá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejcitovanějších vědců v databázi Highly Cited Researchers či počet držitelů Nobelovy ceny spjatých s danou institucí.

České univerzity podle průzkumu bodovaly především díky článkům v prestižních časopisech. Důvod, proč české univerzity sbírají body hlavně v tomto sektoru, je prostý – nemají ve svých řadách žádné nebo téměř žádné nobelisty, kterým žebříček ARWU přikládá velkou váhu.

Univerzita Karlova uspěla především v kategorii sledující články evidované v databázi Web of Science, která obsahuje informace o výsledcích publikovaných a citovaných v předních vědeckých časopisech z celého světa. Seznamu to řekl Petr Podzimek z Odboru vnějších vztahů UK.

„Konkrétně byla hodnocena např. za prof. Petra Widimského z 3. lékařské fakulty nebo za prof. Renatu Cífkovou z 1. lékařské fakutlty," uvedl Podzimek a dodal, že oba patří mezi nejcitovanější světové výzkumníky podle databáze Web of Science.

Hodnocení obdržela UK i za vědce a studenty, kteří publikovali řadu výsledků svých výzkumů ve vysoce prestižních interdisciplinárních časopisech Nature a Science.

I Vysoká škola chemicko-technologická v Praze boduje zejména počtem publikací, konkrétně jí letos v žebříčku ARWU pomohl docent Martin Pumera, který se vrátil z působení v Singapuru a dostal se na seznam nejcitovanějších vědců světa. Pumera se na VŠCHT mimo jiné aktuálně zabývá vývojem nanorobotů.

VŠCHT ale podle Jana Kříže z oddělení komunikace vyniká i v osobním přístupu ke studentům. „VŠCHT Praha je i v českých poměrech velmi silná v osobním přístupu ke studentům, což se do žebříčků promítá v podobě poměru počtu studentů na jednoho akademika. Například v QS žebříčku byla VŠCHT Praha v této oblasti dokonce na 47. místě na světě,” řekl Kříž.

Česká zemědělská univerzita si pozici v žebříčku vysloužila především díky článkům věnujícím se výzkumu životního prostředí. Příkladem může být práce profesora Miroslava Šálka, který se podílel na článcích o vlivu klimatické změny na mezidruhové vztahy v globálním měřítku na příkladu bahňáků nebo na studii o tom, jak se ptáci starají o své potomky, pro Seznam Zprávy to řekl prorektor pro mezinárodní vztahy ČZU Michal Lošťák.

Teprve devatenáctileté dívce se podařilo stát se spoluautorkou článku v časopise Nature díky Masarykově univerzitě. Ta pod vedením Lumíra Krejčího z MU zkoumala bílkoviny. Mezi další úspěchy univerzity patří i genetická studie archeologů, kteří zjistili, že v době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic nebo objev religionistů, že „civilizace utvářel strach z bohů” či zapojení vědců do hledání léku proti spavé nemoci. Řekla to tisková mluvčí MU Tereza Fojtová.

„Uspět a významně zlepšit svůj výsledek v rozsahu několika let v tomto prestižním žebříčku, kterému dominují americké univerzity a který zároveň bývá kritizován za to, že dle nastavených kritérií v něm mohou výrazněji uspět jen finančně dobře zajištěné univerzity,” pochvalovala si výsledek Univerzity Palackého prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová. Nejvíce se podle ní na úspěchu podepsali pracovníci z Přírodovědecké fakulty, Katedry fyzikální chemie a z Laboratoře růstových regulátorů.

Kromě žebříčku ARWU existují ještě přinejmenším dva celosvětově uznávané žebříčky nejlepších univerzit – QS a THE. V obou žebříčcích je na tom z České republiky nejlépe Univerzita Karlova – v žebříčku THE jí patří 401. až 500. pozice a v QS 291. místo.

QS zpracovává společnost Quacquarelli Symonds Limited a zaměřuje se na vícerozměrný pohled na silné stránky předních světových vysokých škol.

Žebříček THE vydává od roku 2010 britský list The Times Higher Education, který se odpojil od společnosti QS. Je specifický tím, že ze všech tří žebříčků nejvíce zohledňuje velikost hodnocených univerzit, ta se promítá asi do poloviny hodnocených kritérií.