Článek
Když se před rokem postavil Pavel Pilát před soud, jeho první slova zněla: „Mé stíhání a stíhání naší firmy působí ohromné škody.“
Dlouholetý generální ředitel mocné stavební firmy Metrostav se pak snažil během hodinové výpovědi soudce přesvědčit, že s korupční kauzou středočeského hejtmana Davida Ratha, kvůli níž se u soudu objevil, nemá nic společného.
Nezabralo to.
Ředitel Pilát dostal minulý pátek za úplatky tříletou podmínku. A největší stavební společnost v zemi Metrostav odešla s pokutou 10 milionů – a k tomu se tři roky nesmí ucházet o veřejné zakázky.
Přestože případ poputuje ještě k odvolacímu soudu, už teď se ukazuje, že stop na veřejné zakázky nemusí být pro Metrostav tak přísným trestem, jak se na první pohled zdá.
Kliček, jak se dál k veřejným penězům dostávat, je více – byť žádná úplně dokonalá.
Metrostav, jehož 50 procent tržeb tvoří právě práce pro veřejný sektor, se nesmí účastnit veřejných tendrů ani uzavírat na veřejné zakázky smlouvy.
Podle právníků to znamená, že se nesmí hlásit do soutěží jako přímý uchazeč. Pokud však nějaká jiná firma státní, krajskou nebo obecní zakázku vyhraje a pak část přepustí Metrostavu jako takzvanou subdodávku, bude všechno v pořádku.
„Pokud jde o zákaz uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, rozumí se tím úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem. Nejde tak o smlouvu mezi dodavatelem a poddodavatelem,“ vysvětluje Tomáš Gřivna, advokát a specialista na zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
„Chceme jen bezúhonné“
Další možností je, že si potrestaná firma založí nějakou novou společnost. Nebo použije pro účast ve veřejných soutěžích nějakou svou dceřinou firmu. Zkrátka že „nastrčí“ za sebe někoho čistého. A opět jako jeho subdodavatel se prací na zakázce stejně zúčastní.
Tady však vyvstávají komplikace: založením nové firmy by přišel Metrostav o celou historii – o to, že může nabídnout zkušenosti ze všech důležitých zakázek na budování metra nebo náročné hloubení tunelů, které v minulosti dokončil.
Právě doložení takzvaných referencí zadavatelé zakázek požadují, aby měli jistotu, že firma práce zvládne. Když bude město stavět nový domov pro seniory, výhodu získají firmy, které už několik podobných postavily.
Takže například do soutěže na metro nebo tunely se tedy může přihlásit jiná silná stavební firma. S tím, že bude později na zakázce spolupracovat s Metrostavem a argumentovat v soutěži i jeho referencemi a zkušenostmi.
Na druhou stranu má však zadavatel zakázky zároveň právo si vymínit, že tahle spolupracující firma musí být bezúhonná. Což by Metrostav nesplňoval – a nemohl by se na zakázce podílet.
Kauza, na kterou se čekalo
Zákon o trestní odpovědnosti firem (tedy že je možné obžalovat a odsoudit nejen majitele nebo manažera, ale i celou společnost) má Česko od roku 2011. Od té doby byly odsouzeny stovky firem, ale nikdy ne firma typu a síly Metrostavu, společnosti o 3 500 zaměstnanců.
Takže chybí zkušenosti i rozsudky, co vlastně firma odsouzená k zakázkovému půstu smí a co ne.
„Případ Metrostavu je v tomhle průlomový, na tak velkou kauzu se dlouho čekalo,“ potvrzuje Leopold Černý, právník ze společnosti Screening Solutions, který školí firmy ohledně zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Černý si také myslí, že pravomocné odsouzení by Metrostavu uškodilo na pověsti více než skutečně byznysově. „Byl by to spíš reputační problém,“ říká.
Metrostav se v posledních deseti letech věnuje stále více zakázkám v zahraničí. Mimo jiné na Islandu dokončil tunely v celkové délce 19 kilometrů. Na tendry v cizině by se zákaz nevztahoval.
Ale opět: ani v zahraničí by nepůsobilo dobře, kdyby se o zakázku ucházela firma odsouzená za úplatky. Navíc ve Skandinávii, kde je tradičně velmi nízká míra korupce.
