Článek
Soud bude ve středu rozhodovat v kauze kolem opravy slavného hřebčína v Kladrubech. Mezi dvěma desítkami obžalovaných je kvůli zakázce za 300 milionů korun i společnost Metrostav.
Podle policie se podílela na machinacích při zadávání tendru.
Na pozadí tohoto případu se odehrává ještě jeden, tak trochu skrytý příběh. Metrostav loni převedl část firmy, která se zabývá například stavbou silnic, do jiné své společnosti.
A státní zástupci podle zjištění Seznam Zpráv hned zavětřili: tvrdí, že může jít o fintu, jak se chce největší stavební společnost v zemi vyhnout případným trestům nejen v případu kladrubského hřebčína, ale i v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha, v níž je také obžalována.
Metrostavu v těchto kauzách hrozí nepříjemný trest: zákaz účastnit se veřejných zakázek nebo stavět za peníze ze státních či evropských dotací.
Státní zástupci si myslí, že právě to mohl být důvod, proč Metrostav část svých činností převedl na novou firmu nazvanou Metrostav Infrastructure.
Že by vyčlenění dopravní divize do nové společnosti souviselo s aktuálními trestními kauzami, Metrostav popírá.
Seznam Zprávy mohly nahlédnout do podání, jež poslal žalobce Adam Borgula vrchnímu soudu, který bude ve středu kladrubský případ rozhodovat.
„Jednání obžalované společnosti Metrostav může být vedeno snahou vyhnout se právě tomuto trestu,“ napsal státní zástupce s odkazem na řešenou kauzu.
Firma Metrostav Infrastructure, která dnes má zastřešovat dopravní stavby, se původně jmenovala MVE Štětí (zkratka pro malou vodní elektrárnu). Podle údajů v obchodním rejstříku „spala“: mezi lety 2016 až 2018 se čistý obrat pohyboval od nuly do dvou tisíc korun.
Loni v březnu si MVE Štětí změnila název na dnešní Metrostav Infrastructure, posílila vedení společnosti o další lidi a zaregistrovala si nové živnosti. V srpnu pak tato firma získala část „velkého“ Metrostavu, konkrétně Divizi 4, která se zabývá právě dopravními stavbami.
Státní zástupce Borgula však v podání pro vrchní soud upozorňuje, že tím si Metrostav před zákonem nepomůže. Podle žalobce totiž – zjednodušeně řečeno – přechází trestní stíhání i na novou společnost. A Adam Borgula proto v dopise také žádá soud, aby začal s firmou Metrostav Infrastructure jednat jako s dalším obžalovaným. To znamená, že by případný trest, například zákaz zakázek, dopadl i na tuto společnost.
V Metrostavu konstrukci žalobce Borguly odmítají a tvrdí, že externí i firemní právníci vykládají zákon tak, že není možné se na Metrostav Infrastructure dívat jako na nástupnickou firmu „hlavního“ Metrostavu. A tedy ji ani spojovat s trestními kauzami.
A to proto, že došlo k převodu jen malé části toho, čím se Metrostav zabývá (tedy dopravních staveb). Dokládá se to například tím, že i po téhle změně má Metrostav stále dvacetimiliardové tržby jako dřív.
Podle mluvčího společnosti Vojtěcha Kostihy uvažoval Metrostav o vzniku firmy specializované jen na dopravní stavby už kolem roku 2009, protože je to prý u velkých evropských firem běžné a efektivní z hlediska řízení. Tehdy ale převod zhatila finanční krize.
„Jinými slovy, Metrostav Infrastructure jsme chtěli vyčlenit už přes deset let, a to ještě dříve, než jsme byli poprvé obviněni. Vzhledem k tomu, že to není právně vyloučeno, a vzhledem k tomu, že věříme, že budeme obvinění zproštěni, nebyl důvod tuto strategickou operaci neprovést. K tomuto vyčlenění by došlo tak jako tak,“ uvedl mluvčí Kostiha.
Podle informací Seznam Zpráv však vede státní zástupce v případě Metrostavu k ostražitosti ještě další okolnost: Metrostav totiž pod hlavičkou své nové společnosti Metrostav Infrastructure opravuje v rámci státní zakázky mimo jiné dva úseky dálnice D1 téměř za tři miliardy. Na dálnici D7, jak informoval server Zdopravy, zase firma usiluje o zakázku za 1,179 miliardy.
Státní zástupci upozorňují, že druh převodu, jaký zvolil Metrostav, podle zákona znamená, že na novou firmu automaticky přecházejí i dřívější smlouvy. To podle žalobců opět znamená, že si takhle chtěl Metrostav pojistit už rozjetý byznys se státem – tak, aby ho neohrozil ani případný trest zákazu veřejných zakázek.
Tento postih je přitom v případě Metrostavu velmi reálný. Společnost dostala loni od soudu na tři roky stopku pro veřejné tendry v Rathově kauze – byť zatím nepravomocně. Rovněž souzení manažeři firmy u soudu přiznali, že by zákaz pro Metrostav znamenal vážné potíže: veřejné zakázky totiž tvoří až polovinu veškerého byznysu.
Kromě Ratha a hřebčína je Metrostav obžalovaný ještě v dalších dvou případech. Jeden se týká rekonstrukce hotelu v Chrudimi, za niž společnost loni dostala, opět nepravomocně, šestiletý zákaz podílet se na stavbách z veřejných peněz nebo z dotací.
Ve druhém se jedná o obžalobu z manipulací se zakázkou na vybudování geotermálních lázní v Liberci. Projekt byl financovaný z evropských dotací a je kvůli němu obžalovaný i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
