Článek
Dánská metropole Kodaň si dala za cíl stát se do roku 2025 prvním uhlíkově neutrálním městem na světě. Zabránit jí v tom však může nákladní doprava, která z celkového množství emisí produkuje 12 procent. Lidé totiž nakupují stále více online a zvyšuje se tak objem nákladních aut i produkce zplodin.
Studentky architektury Jana Possehnová a Meggan Collinsová proto přišly s nápadem, jak situaci vyřešit, a kodaňská radnice chce jejich plán podpořit. Jejich projekt hledá co nejšetrnější a nejrychlejší alternativu k doručování zboží k zákazníkovi - a chtějí k tomu využít metro.
„Kodaňské metro je pro nás perfektním řešením, jak snížit emise,“ myslí si Possehnová. Podzemní dráha by balíky rozvážela po městě, zákazníci by si zboží odebírali ve stanicích, a protože jsou zastávky metra v Kodani vzdálené zhruba 600 metrů, jsou na dosah prakticky celému městu.
Podle Possehnové by se pro převoz nákladů dal využít hlavně čas mezi ranní a odpolední špičkou. „Toto okno má stejný potenciál jako noční hodiny, kdy přichází hodně dodávek,“ říká studentka.
Architektky mají také plán, jak nákladní metro využívat během špiček. Podzemní dráha v tuto dobu jezdí po dvou až osmi minutách. „Stále je tam dost prostoru pro zařazení jednoho vlaku navíc,“ myslí si Collinsová. Systém by ani nevyžadoval budování tras navíc, protože by stávající linky mohly dopravovat balíky během celého dne.
Vagony by vypadaly stejně jako dnes, akorát by měly sklápěcí sedadla. Cestující by tak mohli sdílet vozy společně s nákladem, akorát by museli stát. Což také nemusí být problém, protože to je každodenní realita v takřka každé podzemce na světě.
Podle Collinsové je nákladní metro možností, kterou by měla Kodaň zvážit, pokud chce do roka vymazat svou produkci skleníkových plynů. Kodaň by nebyla prvním městem, kde by metro sloužilo k přepravě nákladů, podobně funguje v amerických městech Amazon, protože nevidí jinou možnost, jak se k zákazníkovi propracovat dostatečně rychle.
Nákladní metro v Praze nebude
S využitím pražského metra pro nákladní dopravu Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) nepočítá. „Nad tím jsme neuvažovali. Problém není jen v úpravě vozů, ale také v hloubce umístění stanic v centru města, která není pro přepravu zásilek vhodná,“ říká tiskový mluvčí IPR Marek Vácha.
Z celkového množství emisí v Evropské unii připadá na segment dopravy 30 procent, přitom silniční doprava v této necelé třetině tvoří 72 procent. Osobní auta obstarají zhruba 60 procent z tohoto množství, nákladní pak dodá dalších 38 procent. Proto se hlavní město snaží rozvíjet zásobování po vodě a kolejích.
