Metro jako metafora lidského zdraví. Podívejte se, jak má vypadat linka D

„Stavba nové trasy metra D je jedním z největších dopravních projektů, které v příštích desetiletích zasáhnou do života hlavního města a jeho obyvatel. Pražským metrem a jeho stanicemi denně projdou statisíce lidí, proto je pro nás důležité, aby se Pražané při cestování novou linkou cítili opravdu příjemně. Jsem rád, že probíhají výtvarné soutěže. Praha tak neslevuje ani v oblasti estetiky z ambice uskutečnit moderní vize a představit takovou podobu stanic nového metra, která obstojí ve světové konkurenci,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Ve stanicích Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory se objeví díla Vladimíra Kopeckého, Jiřího Černického a Stanislava Kolíbala.

„V minulosti se stanice metra stavěly jako výstavní skříň města, ze stanic je cítit rukopis architekta a umělce. S takovou péčí přistupujeme také ke všem stanicím metra D. Nemohli jsme už zasáhnout do architektonické podoby stanice bez zdržení celé stavby, ale díky velkému úsilí mnoha lidí dostanou stanice nové výtvarné ztvárnění navržené špičkovými českými umělci,“ dodal Hřibův náměstek a radní pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

U stanice Nemocnice Krč se Jiří Černický inspiroval lidským životem a nemocnicí. Nad nástupišti plánuje kresby a ornamenty „Ve svých návrzích jsem se pokusil zohlednit téma, kterým je dominantní přítomnost nemocnice. Nejdůležitější inspirací je v této souvislosti lékařský výzkum,“ řekl Jiří Černický.

„Navrhl jsem několik strategií, se kterými by se dalo pracovat, přičemž ze šesti zatím vykrystalizovaly dvě. Tou první je interaktivní ‚multigraf‘ v podobě ornamentu vyjadřujícího životní funkce člověka. Měl by být aplikován na dominantní stěně podél kolejiště. Druhou je improvizace s vitrážovými kolečky, jejichž podoba vychází z pozorovacích platforem, na kterých se provádějí mikrobiologická pozorování a chemický laboratorní výzkum například pohledem do mikroskopu nebo Petriho misky.“

Výtvarník Stanislav Kolíbal řešil podobu stanice Nové Dvory. „Výtvarné řešení stanice Novodvorská tvoří dva devět metrů dlouhé reliéfy nad vstupem na pojízdná schodiště. Pro odlišnost je hlavním motivem jednoho kruh a u druhého čtverec. Vlastní stěny tunelu tvoří systém ostře barevných rovnoběžek, jež svojí nepravidelností a dynamikou kontrastují se systémem obkladových desek. Aby se však s nimi co nejvíce propojovaly, vycházejí velmi často z jejich obvodů a průsečíků,“ vysvětlil Kolíbal.

Oproti předchozím dvěma stanicím se Nádraží Krč liší tím, že je povrchovou stanicí. Umělecké dílo tak ovlivňuje, že je nahlíženo zevnitř i zvenčí a zároveň na něj má vliv denní světlo. „Stanice Nádraží Krč se liší od většiny dalších tím, že její nástupiště není v podzemí. To výtvarnému řešení přináší nové možnosti vnímání, ale i problémy s proměnou prostoru v různé denní době i vnímáním uměleckého díla při pohledech na objekt zvenčí i zevnitř do okolí. Je to ale napínavé a osvěžující,“ řekl Vladimír Kopecký ke svému vítěznému návrhu stanice Nádraží Krč.

Najít s architekty stanic maximum prvků, které mohou dostat novou výtvarnou podobu, a koordinovat postup výběru bylo úkolem architekta a výtvarníka Davida Vávry. Ten se stará také o sjednocenou identitu linky tak, aby bylo po příchodu do každé jednotlivé stanice jasné, na jaké lince se cestující nachází. Stejným způsobem vznikaly i první úseky linek A, B a C v centru Prahy.

„Výtvarná soutěž na výtvarnou podobu nově projektovaných stanic metra D přinesla mnoho zcela jedinečných řešení a potvrdila úvahu, že současné umění může vstoupit do veřejného prostoru. Jestli se záměr podaří realizovat, Praha se opět o krůček posune svobodné společnosti, kde o existenci umění ve městě nerozhodují stranické aparáty, ale vizionářská idea jedince,“ dodal Vávra.

„Rozhodnutí poroty ukázalo převahu zkušených umělců, a to právě v návaznosti na specifika komplikované architektury. Zároveň se však u návrhů jak Pavla a Stanislava Kolíbalových, tak Vladimíra Kopeckého návrh pohybuje v jakémsi spojení historického a současného a nevyznívá i ve spojitosti s architekturou nijak dobově. U Stanislava Kolíbala je zároveň nutno podotknout jeho částečně dochované sochařské pojetí zdí Nuselského mostu, respektive pankráckého předmostí v těsné blízkosti stanice metra Vyšehrad,“ řekl člen poroty a ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha Michal Novotný. „Suverénní realizace uvnitř plánované stanice Nové Dvory je tak snad zároveň i určitým historickým zadostiučiněním. Jako pozitivní vnímám i to, že každý z autorů vstupuje do architektury jiným materiálovým způsobem, a s odlišnou reakcí na pohyb metra a cestujících, v tomto ohledu je ještě nutno zdůraznit hravost návrhu Jiřího Černického rozprostřeného po celé stanici. Zároveň jsem rád, že trojice současných autorů vhodně doplňuje předchozí vítěze Vladimíra Kokoliu a Jakuba Nepraše do pestré mozaiky generací i přístupů.“

Dopravní podnik nyní provádí geologický průzkum stavby metra D a již zažádal o stavební povolení na první úsek. Svou novou výtvarnou podobu již mají i stanice Pankrác a Olbrachtova.

Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel pražského dopravního podniku, ocenil, že „při projektování nové linky metra D opět dostává větší prostor architektura a výtvarné pojetí stanic. Kromě přidaných hodnot příjemného prostředí a zážitku z cestování jsem také rád, že se podařilo najít vyvážené řešení z pohledu investičních a provozních nákladů. Tímto směrem budeme postupovat i při modernizaci stávajících stanic metra, při kterých citlivě zohledňujeme jejich původní design a snažíme se přidávat další nové zajímavé umělecké prvky. Na Déčku máme konečně jasnou představu, jak bude vypadat všech pět stanic v úseku Pankrác D-Nové Dvory, na který žádáme stavební povolení. Nicméně nás čeká ještě hodně práce, než se výtvarné návrhy přetaví ve spolupráci s výtvarníky a architekty do finální podoby.“