#MeToo dorazilo do Číny. Stážistku měla sexuálně obtěžovat hvězda CCTV

Šest let po údajném incidentu čínský soud ve středu začal projednávat zásadní případ, který podle analytiků může definovat budoucnost hnutí #MeToo v Číně. Čao Siao-süan, na internetu známá pod přezdívkou Sien-c', dostala k soudu jednoho z nejvýznamnějších televizních moderátorů čínské státní televize CCTV. Za sexuální obtěžování, ze kterého jej obvinila v roce 2014, požaduje veřejnou omluvu a odškodné 50 tisíc jüanů (asi 166 tisíc korun). Moderátor jakákoli provinění odmítá. Na svou obranu podal proti ženě neúspěšnou žalobu za poškození pověsti a újmu na duševním zdraví.

Podobných případů, kdy obtěžovaná žena dotáhne případ až k soudu, je v Číně jako šafránu. Před neveřejným slyšením Sien-c' pro BBC řekla, že ať to dopadne jakkoli, nebude litovat. „Pokud vyhraji, povzbudí to mnoho žen, aby vystoupily a povyprávěly své příběhy. Pokud prohraji, budu se odvolávat, dokud nebude dosaženo spravedlnosti.“

V její velký den ji přišlo před okresní soud v pekingském okresu Chaj-tan podpořit zhruba sto lidí. Mnoho z nich drželo plakáty s heslem #MeToo. K davu lidí Sien-c' vzkázala, aby „neztratili srdce a pokračovali v boji při obraně práv obětí sexuálního obtěžování“. „I kdybychom nakonec nevyhráli právně, pokud lidé budou vědět, že existují oběti sexuálního obtěžování, jako jsem já, měli bychom to vidět jako vítězství svého druhu,“ řekla. Shromáždění lidé jí slova opětovali bouřlivým jásotem a pokřikem „ťia jou“ – česky „do toho“. Sami přitom neměli jistotu, že za svou veřejně vyjádřenou podporu nepřijdou k úhoně.

„Myslím, že všichni příznivci znají rizika takového shromáždění, proto všichni máme masky. Jednak kvůli covidu-19, jednak i kvůli naší osobní ochraně. Ať tak, či onak, stojí za to, tu být a ukázat Sien-c' naši podporu,“ uvedla pro South China Morning Post (SCMP) jedna z přítomných. Shromáždění proběhlo do značné míry klidně, i když došlo k potyčkám, když se policie pokusila protestující rozehnat a vykázala zahraniční novináře. Obličeje účastníků shromáždění zdobily také masky v podobě prasete – příjmení obviněného moderátora totiž v čínštině zní stejně jako označení pro vepře.

Sien-c' soud opustila ve středu o půlnoci, po více než deseti hodinách slyšení. Soud byl odročen. Dle jejích slov zažádala o veřejné slyšení, účast poroty, výměnu soudců a přítomnost Ču Ťüna v příštím procesu.

Sien-c' se rozhodla zveřejnit svůj příběh v létě roku 2018, kdy se poprvé doslechla o řadě soudních sporů v souvislosti se jménem hollywoodského filmového producenta Harveyho Weinsteina. Ke sdílení svého zážitku v čínštině na platformě WeChat se rozhodla i ze solidarity ke své kamarádce z dětství, která byla znásilněná.

V textu o 3 000 slovech tehdy 25letá žena vzpomíná na zkušenosti z roku 2014, kdy byla stážistkou v čínské státní televizi CCTV. Tam se setkala s jedním z nejvýznamnějších moderátorů v zemi Ču Ťünem, který ji měl sexuálně obtěžovat – násilím líbat. Obrátila se na policii, ale tam se s pochopením nesetkala. Bylo jí doporučeno obvinění stáhnout, protože jde o prominentního televizního moderátora s „pozitivním dopadem na společnost“, což by pro ni měl být dostatečný důvod, aby si svůj krok ještě promyslela.

Přiznání Sien-c' na čínském internetu našlo své místo díky její kamarádce Sü Čchao, pracovnici nevládní organizace, která její text sdílela na svém veřejném účtu. Čínský mediální diskurz se tak poprvé setkal s výrazem „sexuální obtěžování“, který se ale výjimečně nijak netýkal hnutí #MeToo ve Spojených státech a Evropě.

V lednu téhož roku pekingská univerzita vyhodila profesora obviněného ze sexuálního obtěžování bývalé studentky. O několik měsíců později odstoupil ze své pozice známý charitativní zakladatel, od roku 2015 obviněný za znásilnění dobrovolnice během fundraisingové akce.

Vzhledem ke slávě jména muže obviněného Sien-c' se o příběh záhy začala zajímat čínská média. Názory se pohybovaly od nedůvěry až po projevy solidarity, po čase ale i ony utichly kvůli zásahu vyšší moci – čínských cenzorů. Ti podle Sien-c' dostali zákaz mediální příběh o údajném incidentu pouštět dál ven.

O několik týdnů později vrátil úder slavný moderátor Ču. Ironicky však právě jeho rozhodnutí zažalovat Sien-c' a Sü Čchao vyvolalo řádnou mediální bouři. Média se začala pídit po příběhu ženy, která novináře odkázala na sociální sítě. Místo, kde se spojují tisíce obětí sexuálního obtěžování, muži i ženy.

Před středečním soudním jednáním pro BBC uznala, že jí samotné případ uškodil. „V jednu chvíli jsem byla obviněna pachatelem, že jsem nemocná lhářka, a musela jsem prokazovat, že jsem úplně normální člověk. A v procesu shromažďování důkazů, který sahá až do roku 2014, jsem musela znovu a znovu prožívat svou zkušenost. A pokaždé to bylo mučení a ponížení.“

Sü Čchao nyní studuje v Anglii. Pro BBC uvedla, že pokud soud rozhodne ve prospěch Čua, je rozhodnutá podniknout další kroky. „Chystám se bojovat proti obvinění – i na dálku.“ Ču Ťün veškerá odmítnutí popírá a na doporučení právníků se rozhodl neposkytovat rozhovory.

Čínské hnutí #MeToo je stále v plenkách. Úřady proti jakýmkoli sociálním hnutím, která považují za hrozbu pro sociální stabilitu a kontrolu, pravidelně zaujímají nekompromisní postoj. Před pěti lety kvůli obdobnému protestu za práva žen skončilo na více než měsíc ve vězení pět aktivistů.

Sophia Chuang Süe-čchin, přední postava hnutí, provedla v roce 2017 průzkum zaměřený na obtěžování v mediálním průmyslu. Po zveřejnění výsledků v říjnu 2019 byla i ona na tři měsíce zadržena. „Když dnes vidím Sien-c' a transparenty volající po vítězství, mám silný pocit, že zdejší ženy právě tvoří historii,“ řekla Chuang pro SCMP. Dodala však, že se o budoucnost tohoto hnutí zároveň obává. „Čím silnější hnutí bude, tím pravděpodobněji ho úřady budou pečlivě sledovat a potlačovat.“

Čínské zákony sice zakazují sexuální obtěžování na pracovišti, donedávna však neexistovala žádná právní definice toho, co vlastně sexuální obtěžování znamená, uvedl pro BBC Darius Longarino z Yale Law School, který se měnícímu právnímu rámci v této oblasti věnuje. „K čínským soudům se dosud dostal jen malý počet případů souvisejících se sexuálním obtěžováním. A často se stává, že pokud pracoviště údajného pachatele potrestá, ten pak žaluje svého zaměstnavatele za porušení pracovní smlouvy nebo za poškození pověsti,“ řekl Longarino pro BBC.

Pojem „sexuální obtěžování“ se v rámci zákona o ochraně zájmů žen začal objevovat až v roce 2005. Od té doby došlo k jeho častějšímu prosazování na úrovni místních a provinčních předpisů, na celostátní úrovni se toho však změnilo jen málo. Podle místní nevládní organizace Beijing Yuanzhong Gender Development Center se z více než 50 milionů veřejně dostupných verdiktů čínských soudů v letech 2010 až 2017 pouze 34 týkalo sexuálního obtěžování. Z nich jen dva soudy proběhly na základě žaloby podané obětí – a oba byly nakonec nedořešeny kvůli „nedostatku důkazů“.

Případ s obviněním televizního moderátora tak budí značnou pozornost, jde o první takový případ od květnové změny v občanském zákoníku, který rozšířil definici sexuálního obtěžování a větší ochranu oběti. Za první právní vítězství od zahájení hnutí #MeToo v Číně pak místní média označují loňský případ, kdy sociální pracovník žaloval generálního ředitele neziskové organizace v provincii S'-čchuan a zvítězil.