Dnešek byl zatím nejteplejší den od začátku roku

Hlavně kvůli suchu stále platí zákaz koupání na Brněnské přehradě. Řeka Svratka, která zásobuje nádrž vodou, je pod hranicí sucha. V přehradě tak zůstává voda namísto obvyklých třiceti dní i třikrát déle. Letos nepomohlo ani speciální čištění. Další výsledky měření kvality vody budou známé zítra. „Bohužel se obávám, že lepší zprávy ohledně koupání v dohledné době nepřijdou,” naznačil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Teplotní rekordy byly dnes dorovnány či překonány na čtyřech stanicích v Ústeckém a Libereckém kraji, které měří déle než 30 let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, 37,9 stupně Celsia. ČTK to řekl Martin Hynčica z pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

V Doksanech bylo dorovnáno dosavadní maximum pro dnešní den z roku 1994. Nový zápis pro 1. srpen mají v Teplicích, kde bylo 37,1 stupně. Rekord z roku 1994 byl překonán o 1,6 stupně. Ve Smolnici na Lounsku bylo dnes 35,8 stupně, o 1,4 stupně tak byl překonán předchozí rekord pro dnešní den z roku 1983.

V Libereckém kraji vyrovnal rekordní zápis Turnov, stejně jako před 24 lety tam bylo dnes 36,5 stupně Celsia. Ještě více naměřili v Libereckém kraji na dvou stanicích na Českolipsku, kde ale rekordní zápisy překonány nebyly. V České Lípě bylo 37,2 stupně a v Doksech 36,6 stupně Celsia.

V Ústeckém kraji se dnes teplota nad 37 stupňů dostala ještě v Ústí nad Labem - Vaňově, o tři desetiny. Ani tam to nebylo ale maximum pro dnešní den. „V roce 1994 bylo 38,5 stupně,“ dodal Hynčica. Podle něj se na čtvrtek předpokládají podobné teploty jako dnes a je možné, že budou i 2. srpna na některých stanicích překonány denní rekordy.

Dnešek byl v Česku nejteplejším dnem od začátku roku. Na několika měřicích stanicích vystoupaly maximální teploty nad 37 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo, stejně jako v předchozích dnech, v Řeži u Prahy, kde meteorologové naměřili 38 stupňů. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Nejvyšší teploty meteorologové zaznamenali ve Středočeském a Ústeckém kraji a na Českolipsku v Libereckém kraji. Těsně za Řeží se dnes v žebříčku nejvyšších teplot umístily Doksany na Litoměřicku s maximem 37,9 stupně. Přes 37 stupňů bylo také v Tuhani na Mělnicku, v Ústí nad Labem - Vaňově, České Lípě a Teplicích.

Rekord pro 1. srpen byl přesto překonán jen na šesti z přibližně 150 stanic, které měří teplotu 30 a více let. Původní vysoké rekordy z roku 1994 tak v drtivé většině případů nepadly.

Řada zaměstnanců finančních ústavů může při současné vlně veder pracovat z domova, mnozí z nich však naopak chtějí přes den více využívat klimatizovaných kanceláří. Některé banky a pojišťovny upravují i pravidla pro oblečení pracovníků, zjistila ČTK.

Plná parkoviště na okraji Prahy využívají lidé, již jedou do obchodních center, ale také ti, kteří následně pokračují hromadnou dopravou do centra metropole. Reportér na jednom z nich naměřil nejvyšší teplotu – 56 stupňů na asfaltu a jen o málo menší na chodníku. Je to dáno prakticky nulovým počtem stromů, které by sluneční paprsky absorbovaly, a naopak velkým množstvím odrazových ploch a asfaltu.

Naproti tomu v samotných obchodních centrech je teplota jedna z nejnižších, co jsme během dne naměřili. Lidé, kteří přecházejí z parkoviště se ochladit do center, tak zažívají velký teplotní šok. Podle měření reportéra může jít o rozdíl až 30 stupňů. Stále platí, že s teploměrem měříme teplotu povrchu.

Osvěžení i během tropických nocí nabízí letní koupaliště Flošna v Hradci Králové.

Ve středu od 21 až do 23.30 se tam uskuteční noční koupání. Letos se koná již počtvrté.

„Podle počasí plánujeme i další,” uvedla ředitelka Správy nemovitostí Jaroslava Bernhardová. O tropických nocích koupaliště navštíví až několik stovek návštěvníků.

Pomocí speciálních přístrojů ve středu vědci ve sluncem rozpáleném historickém centru Olomouce měřili vliv chladné vody z kašen na teplotu okolního ovzduší.

Získaná data chtějí experti z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého využít při svém výzkumu, který hodnotí vliv vodních prvků na tepelný komfort v městském prostředí.

Česko-izraelský projekt Michala Lehnerta z přírodovědecké fakulty zaštítila Technologická agentura ČR.

V pražském Čimickém rybníku hynou ve velkém ryby. V období od 23. do 30. července v něm uhynulo zhruba 150 kilogramů ryb. Důvodem jsou nadměrně vysoké teploty a sucho, což způsobuje nedostatek kyslíku.

Do rybníka pracovníci Lesů hlavního města Prahy umístili čerpadlo, aby mírnili následky. Riziko hrozí i na dalších vodních plochách.

Reportér Petr Švihel s laserovým teploměrem dorazil do pražských ledáren. Tedy místa, kde se kdysi skladoval led pro pivovary. Příjemně chladno je tam dosud. Vnitřních 14 stupňů ostře kontrastuje s povrchovou teplotou asfaltu hned před budovou, který má 51 stupňů Celsia.

Urgentní příjem traumatologické ambulance jihlavské nemocnice plní pacienti s úrazy. Lékaři tam denně ošetří přes stovku lidí. Zvýšil se také počet pacientů kolabujících kvůli horkému počasí. Kromě chronických pacientů a starších lidí už v péči lékařů skončila i pětadvacetiletá žena, řekla mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Strana zelených) představila adaptační strategii, která by se měla vypořádat s klimatickými změnami. Extrémnímu horku chce město čelit výsadbou stromů a instalací vodních prvků.

Má to ale podstatnou překážku. „Výsadba stromů v Praze je komplikovaná, protože tu máme hodně sítí v podzemí, které jsou neslučitelné s kořeny stromů,“ vysvětlila Kolínská.

Inženýrské sítě se proto budou přesouvat. V ulicích osázených stromy bývá teplota nižší i o deset stupňů Celsia. Celková cena za výsadbu jednoho stromu včetně pozdější údržby je půl milionu korun.

V plánu je také instalace mlžítek a pítek, u kterých by se lidé mohli osvěžit. Hospodařit se má i s dešťovou vodou, aby nestékala do kanalizace, ale přirozeně se vsakovala do půdy.

Kvůli riziku vzniku požáru nepojede v sobotu v čele historického vlaku z České Třebové na Orlickoústecku do Hanušovic na Šumpersku parní lokomotiva.

Na trať bude místo ní nasazena dieselová lokomotiva řady 771 (dříve T 669.1), takzvaný „Čmelák“.  

V chebské části města Dolní Dvory hoří asi 25 hektarů pole, především strniště. Požár se kvůli větru rychle rozšířil. Na místě zasahuje osm jednotek hasičů, kteří požár nyní dostávají pod kontrolu, řekl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.

Ústecká zoologická zahrada koupila v červenci do výběhu slonů a na tribuny pro diváky stínicí plachty. Díky nim může být rozdíl mezi teplotou na slunci a ve stínu až 20 stupňů Celsia. Plachty stály 150 tisíc korun.

„Naši sloni oceňují instalaci plachet každý den, když je po jedenácté hodině odvádíme z pavilonu do výběhu, kde tráví celé odpoledne. Také návštěvníci mohou sledovat slony ve výběhu s větším komfortem,“ řekl chovatel slonů Jan Javůrek.

Reportér Petr Švihel dorazil s laserovým teploměrem na pražské Václavské náměstí. Přímo „pod koněm” naměřil na dlažbě teplotu 50 stupňů Celsia.

Teploměr neměři teplotu vzduchu, tedy údaj, na který jsou lidé zvyklí z předpovědí počasí. Místo toho zaznamenává teploty povrchů. Vzhledem k tomu, že se teploměr nekalibruje na každý povrch zvlášť, je nutné brát údaje jako orientační.

Jak to vypadá s úrodou jablek, zjišťoval reportér Jaroslav Gavenda v sadech v Dobré Vodě u Hořic. Hlavním problémem, které sucho způsobuje, je fakt, že jablkům se nedaří dorůst požadované minimální velikosti 6,5 centimetru.

„Chybí nám více než dvě třetiny srážek, které jsou důležité proto, aby nám jablka narostla do velikosti požadované odběrateli. My jsme třeba museli před asi měsícem a půl velkou většinu jablek otrhat nezralých, abychom na stromech udrželi jen takový počet plodů, který nám doroste do požadované velikosti,” vysvětluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Více o dalších problémech ovocnářů najdete v reportáži v úvodu tohoto příspěvku.

Tropické počasí přináší na západě Čech zvýšené riziko kolapsů z horka. Krajští zdravotničtí záchranáři vyjíždějí každý den k několika takovým příhodám. Záchranáři doporučují, aby lidé v těchto dnech dbali na dostatečný přísun tekutin a vyhýbali se nadměrné fyzické aktivitě.

„Mezi nejčastější příčiny kolapsů patří nedodržování pitného režimu, nadměrná fyzická aktivita nepřiměřená věku a zdravotnímu stavu, nevhodné oblečení či dlouhý pobyt na přímém slunci,” uvedl Vítězslav Sladký.

Ke kolapsům z horka vyjíždějí zdravotničtí záchranáři nejen do ulic a obchodů, ale velmi často také do průmyslových komplexů, třeba v Boru nebo Nové Hospodě na Tachovsku. A to i několikrát za den.

„Zejména zahraniční dělníci podceňují svůj zdravotní stav a pitný režim. Někteří z nich u sebe nemají ani doklady nebo průkaz o zdravotním pojištění. Velkou opatrnost záchranáři doporučují i při konzumaci alkoholických nápojů. A to nejen z důvodu, že alkohol má diuretické účinky, čímž organismus odvodňuje. Při vedrech může totiž i malá dávka alkoholu vést k těžkému stavu opilosti,” dodal Vítězslav Sladký.

V některých oblastech Německa se v úterý teplota přiblížila ke 40 stupňům a řeky jako Rýn či Labe se výrazně oteplují. Philipp Sicher ze švýcarské rybářské asociace řekl agentuře DPA, že se obává tragédie. Podle DPA vylovili už o víkendu rybáři v Hamburku pět tun mrtvých ryb. Hasiči proto začali pumpovat do vodních nádrží vodu, aby je okysličili.

Některé jaderné elektrárny v Německu snížily produkci, protože voda z řek, kterou používají k ochlazování, je příliš teplá. Nízká úroveň hladiny řek ztěžuje i lodní dopravu; na Odře ve východním Německu už podle agentury AP zakázali lodní provoz. Ke stejnému kroku sáhla například i Francie.

Výrazně se otepluje i voda v oceánech a mořích, což má mimo jiné za následek množení bakterií. Například polské úřady kvůli toxickým bakteriím zakázaly na padesátce pláží u Baltského moře koupání. Teplota moře tam na některých místech dosahuje až 23 stupňů.

„Vysoké teploty podporují výpar, navíc i červenec byl srážkově na téměř celém území výrazně podprůměrný. Téměř polovina sledovaných profilů na vodních tocích je pod hranicí sucha a některé drobné toky již zcela vyschly,” okomentoval v tiskové zprávě současné počasí Český hydrometeorologický ústav.