Meteorologové umí v Česku předpovědět bouřky i supercely, tornádo ne

Dnes to uvedl Český hydrometeorologický ústav. Velmi silné tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo Břeclavskem a Hodonínskem, zpustošilo několik vesnic. Připravilo o život šest lidí, desítky dalších se zranily, škody šplhají do miliard korun.

Meteorologové upozornili, že supercely nemusejí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády. Na území České republiky se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Každý rok se ale vyskytnou desítky supercel.

Meteorologové vydávají výstrahu na nebezpečné průvodní jevy supercel, to znamená silné nárazy větru, přívalové srážky nebo kroupy. Nedokážou ale předpovědět, ve kterých okresech a obcích a kdy přesně se tyto jevy vyskytnou. „Dokážeme v reálném čase odhadnout, které z již probíhajících bouří se vyvíjejí v supercely,“ uvedli meteorologové.

Současný stav výzkumu podle nich neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se vyskytne tornádo, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě. Na meteorologických radarech, které jsou používány v Evropě, nelze většinou rozpoznat ani vznikající tornádo. „O možném výskytu tornáda se dozvíme až v momentě, kdy se tromba začne spouštět z bouře k zemi,“ poznamenal ČHMÚ.

„Na meteorologických radarech, které jsou používány v Evropě, nelze většinou rozpoznat vznikající tornádo. O možném výskytu tornáda se dozvíme až v momentě, kdy se tromba začne spouštět z bouře k zemi. Nicméně pouze některé tromby se vyvinou v tornádo, tedy dotknou se země. Jedná se tedy o bezprostřední vizuální detekci tromby či tornáda. V této chvíli je již však pozdě pro varování od jakékoliv autority/subjektu, je třeba jednat v místě výskytu tornáda,“ dodali meteorologové.

Nelze ani předpovědět, jak dlouho zůstane už vzniklé tornádo na zemském povrchu, kudy se bude po zemi pohybovat a působit škody.

ČHMÚ připomněl, že v USA se používají meteorologické radary jiné konstrukce, které jsou kvůli výrazně častějšímu výskytu supercel a tornád primárně navrženy pro jejich detekci a monitorování. Evropské radary jsou určeny hlavně pro monitorování srážek. Ani ve Spojených státech vědci ale nepředpovídají, kde přesně a kdy se tornádo vyskytne. „Prvotní varování zmiňuje riziko silných bouří s možností tornád, ale pro oblasti velikostně přibližně odpovídající rozloze našich krajů. Vlastní varování před tornádem nastává až minuty před výskytem,“ konstatoval ČHMÚ.

Tornádo, které se 24. června objevilo na jižní Moravě, nelze podle ČHMÚ připisovat globálním změnám klimatu. Jedná se o přirozený výkyv cirkulace, podobně jako u povodní nebo sucha, horkých vln a podobně. Nelze jich v budoucnu očekávat více. „Další srovnatelně silné tornádo je málo pravděpodobné, ale nelze jej samozřejmě vyloučit – letos, za několik let, v tomto století – stejně jako nelze vyloučit jakýkoliv jiný extrémní přírodní jev,“ dodali odborníci z ČHMÚ, kteří dál i ve spolupráci s dalšími českými a zahraničními vědci rozvíjejí velmi krátkodobé předpovědi počasí včetně systému varování obyvatel.

Tornádo je meteorologický jev, při němž se vír se zhruba svislou osou rotující rychlostí až 500 km v hodině pohybuje vpřed rychlostí bouře. Případ na jižní Moravě je nejničivější v posledních desetiletích.