Článek
Impérium zakladatele Facebooku, dnes společnosti Meta Marka Zuckerberga, se dostalo pod tlak kvůli plánům na šifrování zpráv ve službách Facebook, Messenger a Instagram. Mezi kritiky Zuckerbergových plánů je i britská minsitryně vnitra Priti Patelová, která jeho návrhy označila za „prostě nepřijatelné“, informuje deník The Guardian.
Britská Národní společnost pro prevenci krutosti na dětech (NSPCC) uvedla, že soukromé zprávy jsou „první linií sexuálního zneužívání dětí online“. Podle NSPCC by tento krok zabránil orgánům činným v trestním řízení a technologickým platformám odhalit zprávy tím, že by si je mohl zobrazit pouze odesílatel a příjemce, tedy takzvané end-to-end šifrování.
Šéfka bezpečnosti Facebooku a Instagramu oznámila, že šifrování komunikace pro dané služby společnost Meta přesunula na rok 2023. „Dáváme si na čas, abychom to udělali správně, a neplánujeme dokončit globální zavádění end-to-end šifrování ve výchozím nastavení u všech našich služeb pro zasílání zpráv dříve než někdy v roce 2023,“ uvedla Antigone Davisová pro deník Sunday Telegraph. „Jako společnost, která spojuje miliardy lidí po celém světě a vybudovala špičkovou technologii, jsme odhodláni chránit soukromou komunikaci lidí a udržovat lidi v bezpečí online,“ dodala Davisová.
20 milionů případů zneužívání jen na Facebooku
Společnost Meta používá end-to-end šifrování u své služby WhatsApp a původně ho plánovala rozšířit také na své aplikace Messenger a Instagram v roce 2022. Aktuálně už jsou takto šifrovány hlasové hovory a videohovory právě na Messengeru.
„Lidé očekávají, že jejich soukromá komunikace bude bezpečná a že ji uvidí pouze osoby, kterým je poslali, nikoli hackeři, zločinci, vlády nebo dokonce lidé, kteří služby provozují,“ řekl Zuckerberg v roce 2019.
Aplikace společnosti Meta používá každý den okolo 2,8 miliardy lidí. Americké centrum pro pohřešované a zneužívané děti v roce 2020 obdrželo více než 21 milionů hlášení týkajících se sexuálního zneužívání dětí právě na platformách, které vlastní Zuckerberg. Naprostá většina, okolo 20 milionů nahlášených případů, podle centra pochází právě z Facebooku.
Podle Davisové bude Meta schopna odhalit zneužívání v rámci svých plánů šifrování pomocí nešifrovaných dat, informací o účtu nebo nahlášení od uživatelů. Takto už má fungovat ochrana dětí v aplikaci WhatsApp. „Naše nedávná kontrola některých případů ukázala, že bychom stále byli schopni poskytnout důležité informace úřadům, i kdyby tyto služby byly šifrovány způsobem end-to-end,“ vysvětlila Davisová.
I přes uklidnění ze strany majitelů platforem ale kritika neslábne. „Nemůžeme dovolit situaci, kdy je schopnost vymáhání práva vypořádat se s odpornými kriminálními činy a chránit oběti vážně omezena,“ komentovala plány tehdy ještě Facebooku v dubnu ministryně Patelová.
Pouhým odložením zavedení end-to-end šifrování není nadšená ani britská vládní agentura Ofcom, která má na starost regulaci komunikačních kanálů a online bezpečnost. Právě Ofcom prosazuje zákon o online bezpečnosti, který by měl na území Spojeného království platit okolo roku 2023. Legislativa má po technologických gigantech požadovat, aby chránily děti před škodlivým obsahem a důsledněji zamezovaly jejich zneužívání na svých platformách.
Ředitelka agentury Melanie Dawesová dokonce v sobotu po deník The Times uvedla, že by platformy měly zamezit dospělým uživatelům přímo posílat dětem zprávy, jinak by měly čelit finančním sankcím. „Vůbec nebudeme váhat s případným přistoupením k sankcím,“ varovala společnosti Dawesová.
