Článek
Brněnský hudební klub Fléda nebo Národní divadlo Brno. Na veřejné i soukromé kulturní instituce dopadla koronavirová krize. Přicházejí o miliony každý měsíc. „Předpoklad tržeb za březen byl 2,9 milionu, to stejné za duben. Za květen jsme čekali 2,5 milionu. Zisk, o který jsme přišli, tedy zhruba dva miliony, měl být použit na mimosezónní období v létě,“ popsal ztráty majitel hudebního klubu Fléda Lukáš Stara.
O miliony přichází i Národní divadlo Brno. „Každý měsíc je to zhruba šest milionů. Kdyby byla normální sezóna, tak bychom ale vydělali samozřejmě o několik milionů více,“ uvedl ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.
Kulturní instituce volají po penězích od státu. Současné vládní kroky směrem k záchraně kultury jsou ale pro většinu kulturních subjektů nedosažitelné. „Jsou tu snahy, například v podobě podnikatelského úvěru COVID. To je ale pro většinu subjektů v kultuře nedosažitelná půjčka, protože všichni se pohybují s výsledky kolem nuly, takže nemají čím ručit. Na druhou stranu půjčovat si na to, abychom zaplatili fixní náklady, to znamená nájmy, telefony, účetní nebo provoz kanceláře za dobu, kdy je nám zakázáno podnikat, tak to je jen oddalování problému,“ řekl Stara.
Podle Glasera vládě nejvíc chybí to, že nemá strategickou vizi pro kulturu. „Doběhne nás to. Kultura, přestože se podílí na HDP, tak je vždycky takovým ocáskem. Ve chvíli, kdy stát naprosto zastavil veškerý kulturní život v téhle zemi, řadu oborů v podstatě devastuje každý den. Je to mnoho subjektů, které nemohou hrát, ať už je to divadlo, koncerty, nebo když se nemůžou prodávat a vydávat knížky,“ dodal.
Pomoc přišla od brněnského magistrátu. Zvláště pro kulturní instituce ve veřejném sektoru je situace o něco snazší. „Náš zřizovatel, tedy město Brno, nás padnout nenechá,“ řekl Glaser. Brno na krizi v kulturním sektoru zareagovalo rychle. Mnoha institucím tak pomohlo situaci zvládnout lépe už v začátcích. „Magistrát nám flexibilněji vyplatí dotace, tedy doufáme v to. Díky tomu se nám podaří přežít alespoň do léta,“ uvedl Stara.
Do řešení krize v kultuře se postupně zapojila vláda. Ve čtvrtek schválila balíček peněz na záchranu kultury. Podle informací z Ministerstva kultury je celkový objem peněz v programu 1,07 miliardy korun. 440 milionů půjde pro subjekty nezávislé scény v oblasti divadla, hudby či tance nebo malých nakladatelství. Pro nezávislá divadla a kluby pro klasickou či alternativní hudbu vyčlení ministerstvo 30 milionů. Profesionální divadla a sbory tak mohou žádat celkově o 300 milionů.
Rychlá pomoc už v minulosti přišla v Brně třeba od Turistického informačního centra. Projekt KAM v Brně, který běžně udává tipy na kulturní akce, TIC transformoval na platformu (ni)KAM v Brně. „Zaměřili jsme se především na online svět. Nabízíme institucím, že se mohou přidat a zůstat tak v kontaktu se svými příznivci. Kulturní partneři dávají na web informace, jsou tam různé pozvánky na live streamy, na prohlídky či expozice. Je tam spousta virtuálního obsahu, takže lidé mohou sedět doma a velmi kulturně a bohatě žít,“ uvedla ředitelka Turistického informačního centra v Brně Jana Janulíková.
Pomoci se snaží i veřejnost. Přes portál GoOut mohou lidé přispět na svůj oblíbený klub v rámci projektu Koncert o ničem. „Je to skvělý projev solidarity,“ dodal Stara. Provozovatelé klubů jsou ohledně znovuotevření svých podniků skeptičtí. Dříve než do konce léta se podle nich brány klubů a divadel neotevřou. Shodují se, že v dalších měsících pro ně bude klíčová finanční podpora ze strany státu.
