Města i památky ponořené do tmy. Svět oslavil Hodinu Země

Miliony lidí po celém světě vypínají od roku 2007 poslední březnovou sobotu v půl deváté večer světla na znamení zájmu o ochranu planety. Cílem organizátorů akce zavedené Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) je atraktivním způsobem upozornit obyvatele naší planety na změnu klimatu. Do kampaně, která se poprvé konala před čtrnácti lety v Sydney v Austrálii, se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa, v Česku se poprvé konala v roce 2010.

Ani letošní rok není výjimkou. Vypnutím světel si Hodinu Země dnes mezi prvními připomněli mnozí lidé i města v Oceánii. V největším novozélandském městě Aucklandu se tak zahalila do tmy telekomunikační a vyhlídková věž Sky Tower. V metropoli Wellington zhasla světla v budově parlamentu. Místní vláda mimo jiné vyhlásila v zemi stav klimatické nouze, novozélandská premiérka Jacinda Ardernová plánuje do roku 2025 dosáhnout takzvané klimatické neutrality ve veřejných službách.

Podívejte se na snímky z míst, která na hodinu zhasla

Letošní událost zdůraznila souvislost mezi ničením přírody a koronavirovou pandemií, napsala agentura AFP.

„Ať už se jedná o úbytek ryb v oceánu a řekách, mizení lesů nebo širší úbytek biologické rozmanitosti, stále přibývají důkazy o tom, že příroda trpí,“ uvedl Marco Lambertini, generální ředitel WWF. „A to kvůli způsobu, jakým žijeme naše životy a řídíme naše ekonomiky,“ dodal.

To, jak se stmívají mrakodrapy, sledovali také lidé v Singapuru. 18letý obyvatel hlavního města Ian Tan v rozhovoru pro AFP uvedl, že Hodina Země není jen o „úspoře energie“, akce je podle něj připomenutím dopadu člověka na životní prostředí. Je také přesvědčen, že událost, která probíhá od roku 2007, zásadní vliv na přírodu nemá. „Jedna hodina nestačí na to, abychom si pamatovali, že změna klimatu je skutečným problémem,“ zdůraznil Tan.

V jihokorejském hlavním městě Soulu potemněla historická brána Namdaemun. V Thajsku zhasly skleněné displeje populárního bangkockého obchodního centra.

Do akce se zapojily i evropské metropole. Dalšími památkami, které zhasly světla při příležitosti Hodiny Země, tak byly například Eiffelova věž, římské Koloseum a berlínská Braniborská brána. Ve Velké Británii se Hodiny Země zúčastnil Westminsterský palác nebo slavné London Eye.

Na Slovensku pak potemněl například prezidentský palác, ukázala na svém twitterovém účtu prezidentka Zuzana Čaputová. „Ochrana biodiverzity a odvážné kroky k řešení klimatické krize jsou prioritou pro letošní agendu Konference OSN o změně klimatu,“ napsala Čaputová.

Praha například vypnula osvětlení Karlova mostu, Národního divadla, Staroměstské radnice, Petřínské rozhledny či památníku na Vítkově. V Brně zase zhasnula Nová radnice a Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci radnice a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku pak rovnou všechny památky ve městě.

Do akce se zapojily i světové nebo lokální instituce. Světla na svých budovách tak zhasnula například Organizace spojených národů nebo Evropská komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová na svém twitterovém účtu napsala, že „Hodina Země nám připomíná, že i drobné činy mohou učinit velkou změnu pro naši planetu“. O Hodině Země pak na svých sociálních sítích informovala také třeba Unie evropských fotbalových asociací (UEFA), Commonwealth nebo papež František.

Kromě vizuálních výsledků akce přinesla světová média i ty číselné. Tchaj-wan podle místních médií během hodiny vypnutých světel ušetřil 125 tisíc kilowatthodin energie, což byl rekord za dobu, kdy se Tchaj-wan do akce zapojuje. Indická metropole Dillí pak podle serveru Hindu ušetřila i díky výzvě úřadů místním obyvatelům, aby omezily spotřebu eletrické energie, celkem 334 tisíc kilowatthodin energie.