Města budoucnosti: Na moři, bez odpadu a se soběstačnou produkcí jídla

Černý scénář pro pobřežní aglomerace po celé planetě by podle posledních propočtů z letošního července vyšel lidstvo na škody ve výši pětiny světového HDP, v přepočtu tedy skoro 320 bilionů korun. Města budoucnosti tak budou muset být udržitelnější, aby ztráty co nejdříve, pokud možno alespoň zdánlivě, kompenzovala.

To, že stoupající hladina oceánů bude ohrožovat 90 procent velkých světových měst do roku 2050, odhaduje i Bjarke Ingels Group (BIG) z Kodaně, skupina architektů pracujících na nové urbánní agendě pro OSN.

BIG s dalšími designéry, které ve svém výběru zmínil server CNN, přišel s návrhem řešení. Jeho udržitelné město pro 10 000 lidí by se mohlo stát první plovoucí komunitou na světě.

Oceanix City tvoří plošiny o dvou hektarech. Na jedné může pracovat a žít přes 300 osob. Žádná z budov by přitom ale nepřesahovala limit sedmi podlaží, a to z důvodu nižšího těžiště, které by jim umožňovalo odolávat i hurikánům páté kategorie.

Materiál pro stavbu chtějí architekti čerpat jen z lokálních zdrojů kvůli dostupnosti. Poté, co bude město hotové, má využívat pouze čistou energii ze slunce, větru, vln a mořských proudů.

Čerstvou vodu chce BIG získávat recyklací: z vlhkosti, deště i moře by měl systém na jedné plošině vyprodukovat až 600 litrů na osobu za den. Stravování pak bude jen na rostlinné bázi: z jednoho skleníku ve středu plošiny by na člověka denně vycházelo až 1,8 kilogramu jídla.

Město navíc nemá produkovat žádný odpad a systém zeleně pod plošinami má čistit okolní vodu. To ale není vše. Jakkoliv futuristicky se mohou veškeré předcházející návrhy a technologie zdát, Oceanix City má být navíc v cenové relaci běžných lidí.

„Je naším cílem ujistit se, aby udržitelná plovoucí města byla dostupná a mohly si je dovolit všechny pobřežní oblasti, které je budou potřebovat. Neměla by tak být pouze privilegiem bohatých,“ uvedl dříve spoluzakladatel projektu Marc Collins Chen.