Článek
V květnu jsme zveřejnili příběh policisty Marka Hanuše a zdravotní sestry Radky, kteří se rozhodli postavit rodinný domek na okraji Českého Brodu. Radka dostala od rodičů polovinu zahrady vedle jejich domu, na stavbu samotnou si pak chtěli vzít hypotéku. Plány jim ale zkřížilo vedení města, když po mladém páru začalo vyžadovat „dobrovolný“ příspěvek na infrastrukturu. A v ne zrovna malé výši – 312 tisíc korun.
Po odvysílání reportáže jsme zjistili, že se podobná praxe rozmáhá po celé republice. Města a obce nemají peníze, a tak se je evidentně snaží sehnat, kde se dá. I když tuto povinnost platit příspěvek na infrastrukturu v žádném zákoně nenajdete, zároveň to ani žádný zákon nezakazuje. A tak si to každá obec dělá tak nějak po svém.
Jaký postup zvolila radnice ve zmiňovaném Českém Brodu?
Právník mladé rodiny Vojtěch Pavel Traurig mluví o vydírání: „Těch 312 tisíc korun je definováno ve své podstatě jako dar, příspěvek na infrastrukturu. Ale není to nic jiného než prachobyčejné vydírání.“
Marek Hanuš platit nehodlá: „Tomu vydírání se nepoddáme. Budeme bojovat do konce, budeme bojovat i u toho soudu. Protože tohle jednání toho města s námi jako s občany, kteří se tady narodili, je úplně neuvěřitelné, je to hnus,“ myslí si.
Pokud Marek s Radkou poplatek městu nezaplatí, bude se prý město coby účastník stavebního řízení ze zákona stavět negativně k jejich výstavbě. „312 tisíc je hodně peněz, to si uvědomujeme,“ obhajoval před létem postup českobrodské radnice místostarosta za TOP 09 Tomáš Klinecký. „Ale my jsme vycházeli ze skutečných nákladů, jež nás ty velké investice, které pak musíme ve městě realizovat, stojí. V podstatě stovky milionů korun. V současné době máme plné školky, školy a máme vyčerpanou kapacitu na vodovodní a kanalizační sítě města.“
Mladý pár sice už získal od stavebního úřadu povolení stavět, město se však nehodlá jen tak vzdát - na zaplacení poplatku na infrastrukturu trvá. Odvolalo se ke krajskému úřadu, a pokud tam neuspěje, jsou radní připraveni hnát věc k soudu. A to přes to, že Marek s Radkou mají na pozemku vlastní studnu, tudíž nechtějí od města připojit na vodovod, a dokonce ani na kanalizaci, protože mají v projektu septik.
V jiném místě - v Odolene Vodě na Praze východ - zkoušeli zavést jakousi paušální daň z infrastruktury pro každého, kdo u nich chtěl postavit bydlení.
„Tady byl historicky pokus podobný tomu, jak to dělali v Českém Brodě. Podobný mechanismus. Že to bude darovací smlouva. A vybírala se daň 40 tisíc. Ale to se zrušilo, protože to bylo prostě špatně,“ popisuje situaci v obci místostarosta za sdružení Společně Martin Doubek.
Dnes prozatím vybírají peníze jen od developerů a stavebníků, kteří své de facto developerské projekty maskují za rodinné domy. A těm se to pochopitelně nelíbí.
„Není to rozhodně postup, který by byl zákonem předvídán. Koneckonců obce by měly postupovat podle toho, co jim zákon dovoluje, a o ničem takovém nenajdete v žádném zákoně ani zmínku. Je to do jisté míry nutnost financovat rozvoj těch obcí, což ve Středočeském kraji, chápu, může být složité, protože se sem hodně lidí stěhuje. Ale všichni tito lidé, kteří se sem stěhují, tak tady také budou platit daně a z těch daní těm obcím plyne nemalý příjem. Takže všechno to, co oni chtějí zaplatit po těch stavebnících, by měly získat v delším horizontu na těch daních,“ říká Daniel Váša, právní zástupce jednoho z takovýchto stavebníků – developerů.
Jak je to v dalších obcích? A jak se mezitím vyvinul příběh Marka a Radky? Podrobnosti v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
