Článek
I samotná londýnská vláda veřejně připustila, že po tzv. „dni svobody“ pravděpodobně dojde k výrazným nárůstům počtu nakažených covidem-19, které se mohou vyšplhat až na 100 000 denně, protože nemalá část populace ještě nebude očkovaná. Za „nebezpečné a neetické“ označilo v otevřeném dopise rozhodnutí 19. července zrušit téměř veškerá opatření víc jak 4000 vědců, lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Britská vláda ale nakonec přesto rozvolnila a světe, div se, nárůst počtů nakažených se nekonal.
Případů covidu-19 paradoxně po dni, kdy se bez omezení otevřely i noční bary, stadiony a povolily se velké akce, začalo strmě ubývat. Křivka nakažených se pak začala střídavě vlnit oběma směry, přičemž v posledních dnech míří kontinuálně vzhůru. I tak je ale podstatně níž než v den rozvolnění. Nyní činí sedmidenní průměr nově nakažených necelých 30 000, zatímco 19. července byl o asi 15 000 vyšší.
Hlavní důvod? Nejspíš nečekané chování lidí
Vědci si už delší dobu lámou hlavu nad tím, proč se očekávaný nárůst případů nedostavil. Nejčastěji zaznívá názor, že Britové poslechli doporučení premiéra Johnsona a i přes volný režim se tak úplně nevrátili do běžného života plného sociálního kontaktu. Dalšími faktory, které k paradoxní situaci přispěly, jsou nespíš konec fotbalového Eura a začátek letních prázdnin ve školách. Obrovskou roli hraje i proočkovanost populace, ale s tou vědci pochopitelně ve svých pesimistických scénářích počítali.
„Nejspíš jsem promluvil moc brzy,“ řekl pro Financial Times vládní poradce a epidemiolog z Královské univerzity v Londýně Neil Ferguson, který byl jedním z vědců, co se Johnsona snažili od rozvolnění odradit. Jeho odhady prý byly založené na předpokladu, že „když povolíte opatření, lidé zvýší množství kontaktů“. Anglie ale zřejmě tuto logiku popřela.
Deník Fergusonovu domněnku dokládá výsledkem průzkumu mínění mezi 5000 lidmi v Anglii, ze kterého překvapivě vyplynulo, že týden před rozvolněním účastníci uváděli o něco vyšší počet průměrných sociálních kontaktů než v týdnu na přelomu července a srpna. Konkrétně šlo o 3,7 průměrného kontaktu denně před rozvolněním a 3,1 po rozvolnění. Celá polovina Britů dotázaných průzkumem Národního statistického úřadu pak mezi 4. a 8. srpnem uvedla, že vždy nebo alespoň často dbají na pravidla sociálního distancování, pokud se sejdou s osobou z jiné domácnosti.
A podobný trend deník Financial Times vysledoval i v jednom dobře měřitelném a o sociálních kontaktech vypovídajícím ukazateli - vývoji útraty v hospodách. Tam se letos dosud nejvíc utrácelo v první polovině května, kdy vláda povolila posedět i ve vnitřních prostorách. Po následném útlumu křivka zobrazující utracené peníze prudce stoupla se začátkem fotbalového Eura, které skončilo nedlouho před velkým rozvolněním. Po Euru restaurace zaznamenaly opět propad tržeb. „Den svobody“ pak nastartoval růst, který byl ale poměrně pomalý. Útraty v hospodách se zpět na úroveň Eura ještě nedotáhly a přibližují se jí až v posledních dnech.
Chování lidí se nepodařilo dobře odhadnout i podle profesora psychologie a vládního poradce Roberta Westa. Ten podle Financial Times řekl, že prognózy jeho komise o změně chování po konci restrikcí se teď zpětně ukazují být „rozhodně pesimistické“.
V září může být hůř
Odborníci se nicméně shodují, že by Británie neměla usnout na vavřínech. Na zpomalení pandemie se podle nich určitě podepsal i začátek školních prázdnin, který letos připadl na 16. července. V potenciálním zvýšení množství sociálních kontaktů totiž podle Fergusona zatím zůstává „velká rezerva“. „Až se znovu otevřou školy a lidé se vrátí do kanceláří, můžeme být od září svědky dost velké epidemie nových případů,“ řekl vědecký poradce. Jeho kolega John Edmunds z London School of Hygiene & Tropical Medicine k tomu dodal, že velkou zatěžkávající zkouškou bude i začátek sezony nejvyšší fotbalové soutěže Premier League minulý víkend.
Například bulvární deník Daily Mirror nebo americká CNN ve svém hodnocení prvního měsíce po rozvolnění uvádí, že ačkoliv se dramaticky nezvýšil počet nakažených, znatelně přibylo mrtvých. Těch nyní přibývá každý den kolem stovky, což je násobně víc než před rozvolněním.
CNN dále upozorňuje, že nejlíp na tom nejsou ani britské nemocnice. Kvůli náporu zhruba 800 covid pacientů denně čeká na běžné rutinní vyšetření a zákroky britské zdravotní služby NHS v tuto chvíli asi 5,5 milionu lidí.
