Měsíc od zákazu potratů. Polky jezdí za zákroky do zahraničí

Jen 12 procent Poláků podporuje současná pravidla provádění umělého přerušení těhotenství. Vyplývá to z průzkumu agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita. Deset procent dotázaných by uvítalo totální zákaz potratů, zbytek je naopak pro liberalizaci zákonů.

Průzkum vyšel měsíc poté, co v Polsku začalo platit výrazné zpřísnění pravidel provádění interrupcí. Nález ústavního soudu z loňského soudu omezil legální právo na potrat jen na případy ohrožení života matky a znásilnění nebo incest. Už tak přísná polská legislativa se tím ještě více vyostřila. Interrupce v současnosti není možná v případě vážné vývojové vady plodu, a to ani když nemá dítě po porodu šanci na přežití.

Pro návrat k původnímu stavu, který se v zemi považuje za „potratový kompromis“ z roku 1993, je podle aktuálního průzkumu 26 procent lidí. Stejný počet podporuje možnost provedení interrupce po konzultaci s lékařem a psychologem do 12. týdne těhotenství.

Bezmála 17 procent lidí se vyslovilo pro liberálnější přístup: povolení potratu do 12. týdne těhotenství bez udání důvodu a po 12. týdnu při odhalení vývojové vady plodu. Deset procent lidí nemá na věc jasný názor.

Mezi zastánce současných přísných předpisů nebo jejich dalšího zpřísnění (celkem 22 procent dotázaných) patří hlavně voliči současné konzervativní vlády, lidé mezi 60 a 70 lety, rolníci a nízkopříjmové skupiny.

Kvůli vývojové vadě plodu se v Polsku ročně provádělo až 97 procent ze všech asi 1100 legálně provedených interrupcí. Další desítky tisíc umělých potratů ale Polky podstupují buď nelegálně a potají doma, nebo, pokud na to mají finanční prostředky, vyjíždějí za zákrokem do zahraničí. V závislosti na zemi a stupni těhotenství platí v přepočtu od 30 000 do 120 000 korun.

V důsledku nálezu ústavního soudu a změny zákona podle Deníku Gazeta Prawna (DGP) poklesl počet prenatálních genetických testů. Například síť soukromých klinik Invicta registrovala v lednu v porovnání s loňským rokem pokles o pětinu. Polské nemocnice po 27. lednu nevykonaly ani už plánované a dříve povolené zákroky.

Velký zájem naopak zaznamenávají organizace, které Polkám zprostředkovávají výjezdy na kliniky do zahraničí. Velmi vytížené jsou i poradny a neziskové infolinky, a to už od loňského podzimu. Svůj nález vyhlásil ústavní soud už loni v říjnu, měsíce ale nebylo jisté, kdy začne platit. Polky proto zákroky v zahraničí plánovaly dopředu.

Například organizace Ciocia Czesia (Teta Češa), která od loňského listopadu pomáhá Polkám s plánováním interrupce v Česku, měsíčně vyřizuje asi 30 dotazů (v lednu 31 a v únoru 34). Letos už registruje 22 výjezdů Polek na zákrok do Česka. Dvojnásobný zájem registruje Cioca Basia, která pomáhá s výjezdy do Německa. „Týdně máme sedm, osm osob, které přijedou na zákrok. Polovina z nich se pro něj rozhodne kvůli vadě plodu,“ cituje DGP Zuzannu Dziubanovou z Cioci Basi.

Polky jezdí také do Rakouska, Velké Británie, Nizozemska či Španělska. Na organizaci Potraty bez hranic se od 27. ledna, kdy začala platit přísnější pravidla, obrátilo 78 lidí. Nejméně 30 z nich interrupce plánuje kvůli vývojové vadě plodu. V předchozích měsících byly počty zhruba poloviční.

Podzimní nález ústavního soudu, který je pod politickou kontrolou vládnoucích konzervativců, vyvolal v Polsku v říjnu a v listopadu masové demonstrace organizované Stávkou žen. Slabší demonstrace se konaly i po lednové publikaci nálezu ve Sbírce zákonů. Téma ale ve společnosti rezonuje dál.

Lídryně Stávky žen Marta Lempartová kvůli protestům čelí trestnímu stíhání. Varšavská prokuratura ji kvůli organizaci demonstrací v době epidemických omezení viní z ohrožení zdraví mnoha lidí a urážky policie. Hrozí jí za to až 8 let vězení.