Článek
Stovky mrtvých, tisíce zraněných a statisíce těch, již přišli o domov. A počty lidí, které nějakých způsobem ovlivnila exploze skladu stojícího na pobřeží Bejrútu, stále rostou.
„Lidé tu sdílí kolektivní trauma. Výbuch přitom nebyl jedinou katastrofou, kterou tu v poslední době prožívali – můžeme mluvit třeba o klesající hodnotě libanonské libry vůči dolaru nebo ekonomické krizi, kvůli které tisíce Libanonců přišly o práci. Tohle je jen další problém, kterému musí čelit,“ začal s popisem situace v Bejrútu pro Seznam Zprávy Nabil Khoury.
Bývalý novinář a také pracovník neziskové organizace Institute for War and Peace Reporting pak uvedl, že jsou teď Libanonci zoufalí. „Ve vzduchu visí hodně negativní energie. Spoustu lidí tu přemýšlí o tom, že Libanon opustí. Ztratili víru ve svou zemi a v blízké budoucnosti nevidí žádné řešení. A náš politický systém plodí jedno pochybení za druhým,“ shrnul Khoury, který v Bejrútu žije a podniká, atmosféru v zemi.
#Beirut blast: The aftermath of the twin blasts which took place in Lebanon. Life thrown out of gear.
— Suraj Suresh (@Suraj_Suresh16) August 4, 2020
More details awaited. pic.twitter.com/c5duye98dC
Známky katastrofy měsíc po výbuchu z ulic Bejrútu ještě nezmizely. Podle Khouryho došlo k menším rekonstrukcím a dočasným opravám – velkou část města i jeho okolí totiž exploze, již doprovázela velmi silná tlaková vlna, poničila. „Nejprve došlo k opravě okenic a vchodových dveří, o které domácnosti při výbuchu přišly. A vystavilo je to rabování. Bylo proto důležité dveře a okna opravit, aby se lidé mohli cítit doma v bezpečí,“ vysvětlil Libanonec.
Rozsáhlejší opravy ale zatím moc rychle nepostupují. „Něco málo se děje v přístavu, kde odklízejí suť. Je jí tam ale příliš mnoho, stejně jako dalšího zničeného materiálu, takže k žádné rekonstrukci zatím nedošlo. Mluví se o nějakých plánech oprav, ale to není aktuální. A ještě nějakou dobu potrvá, než se odstraní sutiny a nepořádek,“ míní Khoury.
Při explozi přišly o domov statisíce Libanonců. Některé rodiny zvládají žít v jedné místnosti – ze zbytku domácnosti jsou trosky. „Naštěstí je pořád léto a někteří lidé mohou žít i v prostorech bez okenic. Zimy jsou tu ale kruté, takže problémy těchto rodin teprve přijdou,“ předpověděl pochmurně Khoury.
Velký podíl na tom, jak se Libanon s tragédií vypořádává, má podle Khouryho mezinárodní společenství. „Všechno, co je už hotové, je z poloviny díky zahraniční pomoci a z poloviny díky pomoci obyčejných lidí a iniciativ,“ uvedl. Zahraniční podpora do Libanonu dorazila jak v hmotné podobě, tedy třeba jako potravinová pomoc, tak i v té finanční.
Video captures horrific sound of Beirut blast pic.twitter.com/yMGLvhQ01e
— Borzou Daragahi 🖊🗒 (@borzou) August 4, 2020
Vláda rozdala potravinovou pomoc až 20 dní po výbuchu
Jen několik dní po katastrofě slíbily Spojené státy 17 milionů dolarů (asi 379 milionů korun) Libanonu jako finanční injekci. A podobně jednaly i další státy a uskupení, třeba Evropská unie se dohodla na celkové pomoci v hodnotě více než 250 milionů eur, tedy asi 6,6 miliard korun.
„Četl jsem ve zprávách, že se mluvilo o nějaké finanční pomoci ze zahraničí. Ta jde ale vládě. A my nevíme, kam ji posílají, do jakého sektoru, náš systém je absolutně netransparentní a zkorumpovaný,“ připustil Khoury.
„Hned na samém počátku sem přišla potravinová pomoc. A zatímco místní lidé si tu pomáhali od první hodiny, viděli jsme, že vláda ty potraviny začala rozdávat v oblastech, na které katastrofa tolik nedopadla. A dvacet dní po výbuchu,“ poukázal Libanonec na jednání někdejší vlády.
22 tisíc teplých jídel
Khoury vede v Bejrútu malý obchod s biopotravinami. Jeho součástí je i kuchyně, která před explozí sloužila jako řemeslná pekárna i výrobna domácích těstovin nebo třeba sýra. Nyní se ale podnik Dry and Raw zaměřil na pomoc potřebným – a denně produkuje jídlo pro lidi žijící ve zdevastované oblasti.
„Začali jsme hned den po explozi – máme postavený stan, ve kterém skupina dobrovolníků, asi 180 žen a mužů, vydává jídlo. A soustředíme se i na další pomoc, měníme třeba okenice,“ popsal Libanonec ve stručnosti. Od pátého srpna se jeho iniciativě podařilo vydat přes 22 tisíc teplých jídel a stovky kil potravin. „Vložili jsme do toho své peníze, ale jsme malý podnik, takže nám pomohli peněžně i zásobami přátelé, klienti a dodavatelé,“ uvedl Khoury.
Při telefonátu na trase Praha-Bejrút Khoury několikrát zdůraznil solidaritu, s níž si Libanonci navzájem pomáhali. „Vláda neudělala nic. Prezident i premiér, který rezignoval, ani nevystoupili na tiskové konferenci a nevyjádřili soustrast obětem této tragédie,“ řekl Khoury.
Reformy posvěcené Macronem
Nyní už bývalý premiér Hasan Dijáb odstoupil i s ostatními členy vlády z funkce necelý týden po výbuchu. Právě demisi libanonského kabinetu tehdy požadovaly tisíce lidí v masivních protestech a předcházely jí i rezignace čtyř ministrů.
Více než tři týdny je tak Libanon bez vlády. Designovaný premiér Mustafá Adíb, který dříve působil jako libanonský velvyslanec v Německu, ale ve čtvrtek podle francouzské AFP slíbil, že ji sestaví co nejrychleji. A to z odborníků. Adíb se také před několika dny podle agentury AP zavázal, že zavede klíčové finanční a ekonomické reformy.
„Na sestavení vlády má Adíb ještě nějakých deset dní. Ale ono nejde o vládu, jde o změnu celého politického systému. Pokud ten nový kabinet nepřijde s plánem předčasných voleb, tak nevidím řešení této situace. Bude to pořád ten samý zkorumpovaný systém, který bude vládě říkat, co dělat a co ne,“ dodal Nabil Khoury.
Na reformách – dodaných do třech měsíců – trvá i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Bejrút za poslední měsíc navštívil dvakrát. Proti jeho poslední návštěvě se v Bejrútu konaly násilné protesty. Mimochodem, po výbuchu vznikla petice kvůli tomu, aby Francie (jakožto dřívější koloniální mocnost) převzala mandát nad Libanonem. A to na příštích deset let, což za tři dny od exploze podepsalo skoro šedesát tisíc Libanonců. Macron to ale odmítl.