Měsíc Johnsonovy vlády. Soustředila se na brexit a s kriminalitou bojovala přes smažená kuřata

Poslední dny věnoval premiér schůzkám s evropskými politiky, s nimiž jednal o nové dohodě i zrušení kontroverzní irské pojistky, která má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu.

„Irská pojistka musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku,“ nechal se slyšet Johnson v Berlíně před schůzkou s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Šéfka německé vlády na jeho podmínky reagovala s tím, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna.

Setkání Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona mělo o něco jasnější obrysy. „V příštích 30 dnech nenajdeme novou dohodu, která by se výrazně lišila od té existující," řekl Macron v Elysejském paláci před společným obědem s britským premiérem. Podle francouzského prezidenta jsou základní pilíře dohody, a to včetně tzv. irské pojistky, nepostradatelné, protože toto kontroverzní opatření garantuje stabilitu v Irsku a celistvost jednotného trhu Evropské unie.

Světový mediální prostor i sociální sítě oblétla fotografie britského premiéra v Elysejském paláci – a s nohou opřenou o konferenční stolek. Na Johnsona se ihned snesla vlna kritiky, lidé ho označili mimo jiné za nezdvořáka. Nakonec se ale ukázalo, že premiér jen reagoval na výzvu, kterou mu z legrace dal francouzský prezident – Johnson totiž poukázal na to, že by stolek mohl sloužit i jako podnožka.

Britská média nevidí výsledek Johnsonovy cesty po Evropě černě – podle zpravodajské stanice BBC Johnsonovy cesty na kontinentu vyvolávají dojem, že Merkelová ani Macron nechtějí před britským ministerským předsedou zabouchnout dveře a zároveň se snaží vyhnout tomu, aby byli obviňováni z odchodu Británie z EU bez dohody.

Brexitovými kartami zamíchalo v posledních dnech i vyjádření Johnsonovy ministryně vnitra Priti Patelové, která chce k prvnímu listopadu ukončit volný pohyb osob, tedy evropské právo usadit se kdekoliv v Unii. Tento záměr je ostatně dlouhodobě oficiální vládní politikou, kabinet premiérky Theresy Mayové však plánoval přechodná opatření i v případě brexitu bez dohody. Ta měla trvat do prosince 2020 a zachovat některá stávající pravidla, připomněl server Politico.

Podle listu The Mail on Sunday ale ministryně vnitra Priti Patelová zadala před více než sedmi dny úředníkům, aby našli způsob, jak ukončit volný pohyb osob už za osm týdnů. Do brexitu nyní zbývá 68 dní. Server The Independent píše, že Patelová, která je zastánkyní rázné odluky země od EU, usiluje o ukončení volného pohybu, ačkoli není připraven žádný náhradní systém. Pro prosazení svého záměru chce obejít parlament, který by se proti tomu patrně postavil.

Plán britského ministerstva vnitra zkritizovalo třeba sdružení the3million, které hájí zájmy 3,6 milionu občanů Unie žijících ve Spojeném království. Organizace jej označila za lehkomyslné politické gesto, které otevírá cestu k diskriminaci. Proti návrhu se ozvali i britští liberální demokraté, kteří rozhodnutí odsoudili s tím, že je brutální. O samotné ministryni vnitra Patelové řekli, že je absolutně odtržená od reality. Jde podle nich o „další kapitolu nekonečné ságy naprostého chaosu, který vláda dělá z brexitu“.

Ačkoliv se v hledáčku světových médií objevuje nejvíce brexit, Johnsonova vláda je aktivní i na domácím poli – a mnohdy kontroverzním způsobem. Vlna kritiky se na ni snesla poté, co představila nový způsob boje proti rozšířeným útokům noži – více než 300 tisíc papírových krabiček na smažená kuřata v černé barvě a s jednoduchým nápisem #knifefree, tedy „bez nože”. Mnoho lidí statisíce potištěných obalů označilo za rasistické i trapné – vláda přitom za krabičky utratila více než 57 tisíc liber.

Na Twitteru se proti nim ozval i britský poslanec, labourista David Lammy. „Je tohle nějaký vtip? Proč jste si vybrali obchody se smaženými kuřaty? Co to bude příště – #knifefree melouny?” napsal.

Později ve vyjádření pro britský The Guardian podotkl, že již dříve měl Boris Johnson rasistické poznámky vůči lidem tmavé pleti. A že nyní vláda podporuje stereotyp, podle kterého černoši milují smažená kuřata.

Aktivisté ze skupiny Word on the Curb připravili v londýnském Stratfordu happening, během kterého na černé obaly od smažených kuřat psali kolemjdoucí připomínky a návrhy, jak (jinak) by se dala situace řešit. Organizace popsané krabičky poslala zpět na ministerstvo vnitra – ke zvážení.

A emoce vyvolává i další – tentokrát zatím jen plánovaný – krok britské vlády. Ta chce navýšit kapacitu britských vězení o 10 tisíc nových míst. Vyhradila na to 2,5 miliardy liber. První rozšíření by mělo proběhnout ve vězeňském zařízení v Yorkshiru. Vláda uvedla, že takový krok dokazuje, že boj se zločinem myslí vážně.

Navýšit chce i počty policistů – a to o 20 tisíc lidí, kteří by měli podle konzervativců více provádět namátkové prohlídky v ulicích. Podle labouristů ale budou jen „receptem pro nepokoje”.

Studie, s níž přišla London School of Economics, ukázala, že způsob, jakým k prohlídkám dochází, není tak úplně „namátkový”. Lidé tmavé pleti, především mladí muži, bývají zastavováni devětkrát častěji než běloši. Předpojatost bezpečnostních složek přitom stoupá – v letech 2010 až 2011 šlo v případě lidí tmavé kůže o šestkrát častější prohledávání.

Podle politického korespondenta BBC Jonathana Blakea jsou tato opatření součástí předvolební kampaně, s níž Johnson půjde do potenciálního předčasného hlasování na podzim. To chce ostatně podle britských médií premiér hned po odchodu z EU vyvolat.