Merkelová otočila, chce v Německu zakázat burky a nikáby

Angela Merkelová v úterý na sjezdu Křesťanskodemokratické unie prohlásila, že by burky a nikáby zakázala, kde jen je to z hlediska práva možné. Německo by tak bylo další evropskou zemí, která zahalování právně upravuje. Jako první zakázala v roce 2011 zahalování obličeje na veřejných prostranstvích Francie.

Burka nebo nikáb jsou součástí oděvu muslimských žen, který zahaluje jejich obličej. Zatímco nikáb dovoluje ženám ukázat alespoň oči, burka již nikoliv. Oči zahaluje textilní mřížka.

Zatímco v létě se Merkelová jakéhokoliv osobního vyjádření k muslimskému zahalování zdržovala, v úterý hovořila zcela jasně: „V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám.“

Úplný zákaz zahalování zřejmě v Německu projít nemůže, protože by byl v rozporu s ústavou. Aktuálně se tak uvažuje o zákazu na vybraných místech – na úřadech, u soudů nebo při řízení automobilů.

Merkelová se tak přiblížila vládní Křesťanskosociální unii, která s podobným požadavkem přišla před několika měsíci. „Burka je uniformou islamismu, maximální překážkou v integraci a v naší kultuře neakceptovatelný znak utiskování žen,“ píše se v požadavcích, které Merkelová tehdy označila za „jednoduchá řešení“.

Již v dubnu letošního roku vyzvala stále populárnější Alternativa pro Německo (AfD) k zákazu jakéhokoliv projevu islámského vyznání. Vládní politici požadavek tehdy odsoudili s tím, že se AfD snaží rozštěpit společnost a nabourat ústavně garantovanou svobodu vyznání.

V létě se pak zákazem zahalování zabýval ministr vnitra Thomas de Maiziére. Přestože osobně zákaz podpořil, o jeho plošném prosazení pochybuje. Zákaz by podle něho narazil u nejvyššího soudu v Karlsruhe. Rozhodnutí nechala kancléřka na samotném ministrovi.

V říjnu pak ministerstvo vnitra připravilo návrh, podle kterého by úředníci a úřednice nesměli nosit takovou pokrývku hlavy, která by zakrývala jejich obličej. Podle magazínu Spiegel je to cesta, jak zakázat právě burky a nikáby.

Srpnový průzkum veřejného mínění, který uveřejnila veřejnoprávní televize ARD, ukázal, že většina Němců by zahalování zakázala. Pro absolutní zákaz se vyslovilo 51 procent Němců. Dalších třicet procent by uvítalo částečný zákaz. Novější průzkum, který v září uveřejnil německý deník Bild, hovoří již o 80 procentech příznivců zákazu.

Na konci léta se do diskuze o zákazu zahalování vložily i školské odbory. Zatímco Merkelová tvrdila, že zahalování je překážkou v integraci imigrantů do Německé společnosti, Ilka Hoffmanová z vedení školských odborů je přesvědčena, že na zákaz doplatí dívky z konzervativních muslimských rodin. Podle ní je škola jediným místem, kde se setkávají s běžnou německou společností. Kvůli zákazu zahalování by je rodiny do školy nepustily.

Ve stejné době se objevilo několik případů, kdy škola odmítla akceptovat zahalené studentky a incidenty se zabýval soud nebo ministerstvo školství. Obě instituce daly školám za pravdu.

Se zákazem zahalování přišlo tento týden i Nizozemí. Poslanci schválili návrh premiéra Marka Rutteho, který zakazuje zahalování tváře ve školách, v nemocnicích, na úřadech a ve veřejné dopravě. Před uzákoněním musí návrh projít ještě Senátem.

Názor na úplné zahalování se vyvíjí i v sousedním Rakousku. Zatímco před dvěma lety tamější ministr pro integraci Sebastian Kurz podobné omezení odmítl, letos v létě zákaz uvedl jako jednu ze změn v imigrační politice. Zahalování tehdy nazval protispolečenským symbolem. Zářijový průzkum pak ukázal, že 41 procent rakouských voličů by zahalování zakázalo rozhodně a dalších 25 procent spíše.

Proti zahalování se v září vyslovili i Britové. Podle průzkumu uveřejněného deníkem The Independent by 57 procent Britů zákaz úplného zahalování podpořilo.

V Itálii se o podobném zákazu zatím nehovoří, nicméně již od roku 1975 v zemi platí zákon, podle kterého mají lidé povinnost odhalit obličej kvůli identifikaci - z bezpečnostních důvodů. Na jeho nerespektování doplatila nedávno žena na severu země. Soud ji uložil pokutu přes osm set tisíc korun.

V České republice o zákazu úplného zahalování hovoří opoziční Úsvit. Podle jeho předsedy Miroslava Lidinského je zákaz nutný především z bezpečnostních důvodů.