Článek
Plyn, který putuje do států Evropské unie, představuje pro tranzitní Ukrajinu miliardové příjmy. Ruský prezident Vladimir Putin však stanovil nové podmínky pro jakékoli prodloužení dohody o dodávkách plynu přes její území.
Zemi tak hrozí, že přijde o zásadní sumu, kterou dosud inkasovala – a navíc její postavení podkopává dostavba plynovodu Nord Stream 2.
Pokud se potvrdí, že je potrubí používáno jako zbraň, přejdeme k dalším sankcím.
Německá kancléřka Angela Merkelová však během svých nedávných návštěv na Ukrajině a v Rusku poznamenala, že stále existuje možnost uvalení sankcí.
„Ujasnili jsme si, že v evropském rámci podnikneme kroky směřující k dalším sankcím, pokud se potvrdí podezření, že je potrubí využíváno jako zbraň,“ řekla podle serveru Bloomberg v neděli na tiskové konferenci v Kyjevě po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Plynovod jako geopolitická zbraň
Ukrajinský vůdce, který označil Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem po dně Baltského moře za „nebezpečnou geopolitickou zbraň“, uvedl, že podmínky a závazky související s prodloužením rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách a tranzitu plynu jsou příliš nejasné. Zelenskyj uvedl, že chce pevnější záruky. „Ze všech zemí čelí hlavním rizikům způsobeným dokončením Nord Streamu 2 hlavně Ukrajina,“ řekl.
Toho si samozřejmě nevšimli jen politici v Kyjevě. Spojené státy a některé členské země Evropské unie se obávají, že projekt poskytuje Kremlu příliš velký vliv, zvyšuje závislost Evropy na ruské energii a staví tok plynu do pozice, která by mohla ochromit ukrajinskou ekonomiku.
Německá kancléřka se v červenci dohodla s americkým prezidentem Joem Bidenem – Bílý dům přestal hrozit sankcemi výměnou za tvrdší německý postup vůči Kremlu a větší podporu Ukrajině především na poli zelené energetiky, informoval Bloomberg.
Merkelová vyrazila na „východní turné“ v pozici kancléřky zřejmě naposledy, navštívila Moskvu i Kyjev. Server Bloomberg uvedl, že na této frontě zanechá nedokončenou práci poté, co utratila velkou část svého politického kapitálu na ukončení konfliktu na východní Ukrajině a zasadila se o snížení napětí v souvislosti s podporou ropovodu v Baltském moři.
Zelený vodík by mohl Ukrajině pomoci
Na páteční tiskové konferenci ruský prezident uvedl, že jakékoli prodloužení dohody o tranzitu plynu bude záviset na další poptávce z Evropy – a potřeba posílat plyn přes Ukrajinu po dokončení Nord Streamu 2 poklesne zhruba o 55 miliard metrů krychlových ročně, což je přepravní kapacita nového projektu.
Stávající dohodu, která platí až do roku 2024, Rusko podle Putina dodrží. Merkelová na jeho slova v neděli reagovala prohlášením, že EU se bude spoléhat na ruský export i po roce 2024. „Dohoda o tranzitu plynu musí být prodloužena co nejrychleji,“ uvedla Merkelová.
Ve snaze pomoci Ukrajině získat nezávislost na ruských tocích plynu se ukrajinská energetická společnost Naftogaz a německá RWE dohodly na společném rozvoji výroby, skladování a přepravy zeleného vodíku. Tedy toho, který vyrobila elektrolýza za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Spojené státy a Německo se v červenci dohodly na podpoře investic ve výši nejméně jedné miliardy dolarů do takzvaného Zeleného fondu. Ten má Ukrajině pomoci při přechodu na čistší zdroje energie.
Kromě toho jde však o způsob, jak kompenzovat Kyjevu, jenž vybírá tranzitní poplatky za plyn protékající přes jeho území, ztráty, které bude mít poté, co skrze Nord Stream 2 začne proudit ruský plyn přímo do Německa.
