Článek
Na konci minulého týdne řešila kyjovská nemocnice problém. „Potřebovali jsme akutně sanitáře. Ti kmenoví jsou nemocní. Na směnu tak nastoupili místní dobrovolní hasiči. Sloužili od pátečního odpoledne do pondělí ráno. Zachránili nás. Moc jim děkujeme,“ popisuje situaci ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.
Víkendová historka přesně vystihuje situaci v menším jihomoravském špitálu. A podobné problémy mají stále častěji i jinde.
V kyjovské nemocnici se léčí šedesátka pacientů s covidem-19. „Dostali jsme od krizového štábu za úkol navýšit pro ně kapacitu na 75 lůžek. To není problém, ale chybí personál,“ doplňuje ředitel.
Z tisícovky zaměstnanců je kvůli covidu-19 nebo karanténě mimo službu padesát z nich, další hlídají své malé děti, které se učí doma přes internet.
A tak jejich práci zastávají studenti, hasiči nebo důchodci. Minimálně na tři týdny nastupuje student vyšší odborné zdravotnické školy Štěpán Kůřil. „Zareagoval jsem na facebookový příspěvek. Musel jsem zajít k praktickému lékaři na prohlídku, vyplnil jsem nějaké dokumenty a v úterý nastupuju,“ doplňuje absolvent kyjovské střední zdravotní školy.
Protože v Kyjově bydlí, neváhal a kývl na žádosti o pomoc. „Budu se starat o covidové pacienty na infekčním oddělení. Samozřejmě existuje riziko nákazy, ale musím brát situaci, jak je. Čeká mě role klasického zdravotního personálu. Odběry, podávání léků, ranní hygiena. Samozřejmě bude záležet na odděleních, pokud se budu přesouvat. Každé má svůj harmonogram,“ popisuje student.
Staniční sestra Dana Válková na oddělení interny podobné napětí jako v těchto týdnech ještě nikdy nezažila. „Je to zkouška pro všechny, ta situace je vážná pro celý náš národ. Je to stresová situace, organizační podmínky se nemění ze dne na den, ale z hodiny na hodinu,“ vypráví se sestra.
Když ráno přišla do práce, stěhovalo se k nim neurologické oddělení. „Předem jsme to vůbec netušili, ale na podobné věci jsme teď zvyklí,“ dodává Válková.
Na interně pomáhají také studentky střední zdravotnické školy, ve špitále jich je okolo čtyřicítky. Tereza Nesvadbová ještě zdaleka není plnoletá. Praxi okusila už loni, ale s tou současnou to nelze srovnávat. „Když umírá více lidí i příbuzných v okolí, protože každý má rodinu, je to velmi stresující. Osobně je pro mě těžké sledovat rodiny, kterým zrovna zemřel někdo blízký s covidem,“ říká sestra.
Pomáhá, s kým a čím je zrovna třeba. Je to převážení pacientů, injekce, měření hodnot v krvi. „Vykonávají ošetřovatelskou péči a jelikož máme nedostatek našeho sanitárního personálu, tak je využíváme, na co je třeba,“ dodává Válková.
Také na interně přicházejí do styku s covidovými pacienty. Starají se třeba o takzvané suspektní pacienty, tedy ty, co mají příznaky a teprve čekají na výsledky testu. „Na osm pokojů se takto převlékáme od hlavy až k patě. Je to fyzicky i psychicky velmi náročné,“ říká sestra.
Na Hodonínsku je téměř šest set nakažených lidí na sto tisíc. A stále jich přibývá. „Obávám se, že bude potřeba víc dobrovolníků, hlavně sester, protože tady máme spoustu pozitivních kolegů a není je kým dokrýt,“ popisuje Válková.
I proto nemocnice od krajského krizového štábu žádá přidělení 25 mediků. „Potřebujeme v podstatě všechny profese. Práci sanitářů máme od pondělka zajištěnou prostřednictvím Červeného kříže,“ doplňuje ředitel.
Stále závažnější z hlediska personálu je situace i v dalších regionech. Pětice nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina je momentálně téměř plná. „Nemocnice disponují 28 lůžky intenzivní péče a 282 obsazenými covidovými standardními lůžky, ta jsou plně obsazená. K dispozici ještě mají větší množství lůžek s napojením na plicní ventilátory. Těch je 32, takže jsou obsazené pouze ze 30 procent,“ říká mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Nemocnice v tomto týdnu pošlou Ústřednímu krizovému štábu, kolik potřebují mediků. „Důvodem k tomuto řešení je absence lékařské fakulty na území Kraje Vysočina, která jediná nyní může disponovat osobními údaji mediků,“ vysvětluje Svatošová.
Jihlavská nemocnice už v předešlých týdnech zrušila plánované operace, nově omezuje také ambulantní péči. Poohlíží se také po dobrovolnících. Ze třinácti stovek zaměstnanců je jich osmdesát nuceně doma. „Už se nám i sami hlásí lidé na výpomoc. Máme seznamy studentů ze střední zdravotnické školy nebo i vysokých škol v Brně a v Praze, kdyby bylo potřeba. Máme na ně kontakty ze škol, takže je v případě zájmu oslovíme,“ říká mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.
Přihlásit se mohou i lidé bez zdravotnického vzdělání. „Mohou třeba někam nosit jídlo, nebo jiné činnosti, kde není potřeba zkušenost ze zdravotnictví,“ doplňuje Zachrlová.
Lůžka i personál docházejí také ve čtyřech nemocnicích Zlínského kraje. Ve Vsetíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Zlíně pečují o tři stovky covidových pacientů. Právě „Baťovka“ v krajském městě je nově v regionu nejvytíženější. „V minulém týdnu jsme museli ke 50 standardním lůžkům přidat dalších 60 lůžek. Ta už jsou teď ale také téměř plná a chystáme proto další standardní lůžka vybavená kyslíkem,“ popisuje mluvčí nemocnic Egon Havrlant.
Čtyři zařízení zaměstnávají 5500 lidí, aktuálně postrádají 460 zdravotníků. Hlavně v uherskohradišťské nemocnici jsou potřeba studenti a další dobrovolníci. „V jarní vlně se osvědčili především medici. Potřebovali bychom jich několik desítek. Pracovali by na pozicích sanitářů nebo by získávali praxi při spolupráci s lékaři na odděleních,“ říká Havrlant.
Uvítali by i lidi z nezdravotnických profesí. „Chybí nám například řidiči, síly do kuchyně či skladů a podobně,“ dodává mluvčí.
Ač personál zvládá krizi s vypětím všech sil, o dalších týdnech má jasno. „Neumím říct, kde bude hranice, kdy nemocnice řekne, že už další pacienty přijmout nemůže. Pracujeme s lidmi, taková hranice asi nebude nikdy. Budeme se starat, dokud to půjde,“ má jasno staniční sestra Válková.
