Článek
Podle předběžného odhadu klesl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 %. Oproti loňskému roku pak o 2,1 %.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je pokles nižší, než se původně očekávalo. „Důvodem poklesu je to, že letošní první tři měsíce roku byly dopady pandemie poznamenány zcela, zatímco období ledna až března roku loňského v zásadě jen zhruba z jedné šestiny,“ sdělil.
Zmíněný údaj za letošní první kvartál je předběžný a vzhledem k velké míře nejistoty, dané pandemickou situací, se může ještě výrazněji, než je běžné, měnit oběma směry v rámci dalších jeho zpřesnění ze strany Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Výsledek je třeba brát s větší než obvyklou rezervou. I tak však ale ukazuje na příznivější než předpokládaný vývoj,“ doplnil.
„První kvartál tohoto roku potvrzuje, jak se podnikatelé pandemii přizpůsobili. I přes uzavřené obchody, restaurace, hotely a okresy se srovnali se situací a uzpůsobili tomu i své podnikání. Propad tak není dramatický jako v předchozích čtvrtletích,“ všímá si ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
Za aktuálním propadem českého HDP stojí také podle odborníků omezený vývoz. „K poklesu přispěla i zahraniční poptávka, kdy se ve srovnání s koncem loňského roku nedařilo udržet rekordní vývozy zboží, a došlo tak ke snížení celkového salda zahraničního obchodu,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Maloobchod, restaurace a služby
Uzavírka podstatné části maloobchodu a provozoven typu restaurací či těch v oblasti služeb letos v prvním čtvrtletí způsobila propad spotřeby domácností, který je klíčovým zdrojem celkového ekonomického poklesu.
„K ochromení spotřeby domácností přispělo samozřejmě i obecné omezování společenské interakce. Pandemická nejistota přitom stále podvazovala investiční činnost zejména soukromého sektoru, například ve stavebnictví,“ okomentoval dále Kovanda.
„Lidem však v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Bude totiž docházet k realizaci takzvané odložené spotřeby,“ upozornil však hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Také ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková si myslí, že jde o poslední čtvrtletí, kdy se český HDP dostal do minusu. Kromě odložené spotřeby půjde o srovnávací základnu. „Další čtvrtletí už budeme srovnávat s obdobím, kdy už v Česku byla pandemická situace,“ vysvětlila.
Ve čtvrtém čtvrtletí loni se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Za celý loňský rok se česká ekonomika propadla o 5,6 procenta.
Nezaměstnanost rostla
Obecná míra nezaměstnanosti 15letých až 64letých očištěná od sezónních vlivů dosáhla v březnu letošního roku 3,4 % a meziročně se zvýšila o 1,4 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 2,9 %, míra nezaměstnanosti žen 4,0 %.
„Meziroční indexy začínají ukazovat vnitřní vývoj na trhu práce, kdy můžeme srovnávat první pandemické období s druhým. Pozitivní je zvýšení ekonomické aktivity obyvatel o půl procentního bodu, značící, že se lidé na situaci adaptovali. Ovšem podíl aktivních lidí hledajících práci, tedy míra nezaměstnanosti, se výrazně zvýšil, a to o 1,4 procentního bodu. Ekonomické zotavení po pandemii tak bude do velké míry hra o to, jak rychle nové zaměstnání naleznou a jak dobré bude,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Z pohledu ekonoma
Podle Kovandy ekonomika nadále nestojí na svých nohou a potřebuje „podpěru“ ve formě dluhu, z něhož se podpůrné programy financují. Takže kvůli nutnosti využít „podpěru“ je ekonomika stále meziročně citelně slabší.
„To se ale změní už v tomto druhém čtvrtletí, a to minimálně kvůli efektu loňské dramaticky ponížené základny meziročního srovnání. Loni v dubnu ekonomické dopady pandemie kulminovaly,“ odhaduje ekonom.
Částečně se v oživení druhého letošního čtvrtletí ovšem patrně projeví také očekávané postupné květnové a červnové rozvolňování, jež stále ještě nebude úplné, ale i tak by mělo zásadně zvýšit výkonnost české ekonomiky, například díky navýšené zotavující se spotřebě domácností.
Ve druhém čtvrtletí by ekonomika měla meziročně stoupnout o 7,5 procenta, za celý letošní rok pak o 3,9 procenta.
