„Měnový manipulátor“ ozývá se z Bílého domu. Čína dál oslabovala svoji měnu

V pondělí se finanční trhy po celém světě prudce propadly, když Peking poprvé od finanční krize v roce 2008 nechal domácí měnu spadnout na citlivou úroveň sedm jüanů za dolar, napsala agentura AP.

„Nejnovější krok USA (označení Číny za měnového manipulátora – pozn. red.) pravděpodobně ztíží pozici Číny při obchodních jednáních,“ uvedl ve zprávě analytik UBS Tao Wang. Může být podle něj také dalším důkazem toho, že americká vláda možná nechce uzavřít obchodní dohodu brzy.

Čínská centrální banka tvrdí, že pokles domácí měny je ovlivněn tržními silami. To, že banka umožnila oslabení jüanu, však zároveň vyvolává na trzích obavy, že Peking může využít devalvaci své měny jako zbraň ve stále více nákladném boji s Trumpem o snížení obchodního přebytku Číny s USA a změnu politiky týkající se technologií.

Daří se naopak majetku, který je považován za bezpečný v době nejistot, jako jsou státní dluhopisy a měny některých zemí, včetně japonského jenu a švýcarského franku, napsala agentura Reuters.

Američané si stěžují, že slabý jüan činí zboží z Číny levné. Poškozuje tak zahraniční konkurenty a zvyšuje obchodní přebytek Pekingu.

Z pohledu Spojených států je oslabení jüanu považováno za snahu, jak kompenzovat dopad vyšších cel na čínský dovoz přicházející do Ameriky. Export čínského zboží je totiž pro vývozce levnější.

„Čína snížila cenu své měny na téměř historické minimum. Říká se tomu ‚měnová manipulace“, obořil se na Čínu americký prezident Donald Trump. Označení „měnový manipulátor“ vůči Číně použily Spojené státy poprvé od roku 1994.

Podle amerického ministerstva financí je měnovou manipulací, když země úmyslně ovlivňují směnný kurz mezi jejich měnou a americkým dolarem za účelem získání „nekalé konkurenční výhody v mezinárodním obchodu“.

Americký ministr financí Steven Mnuchin po označení Číny za měnového manipulátora uvedl, že USA budou nyní spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, „aby se odstranily nespravedlivé konkurenční výhody vytvořené nejnovějšími kroky Číny“.

Zpravodajka BBC v New Yorku odhadla, že nejnovější americký krok – přestože nemusí právně či technicky moc věcí změnit – bude mít významné politické důsledky. Nikdo si nemyslí, že zvýší šance na kompromis v obchodním sporu mezi oběma velmocemi, a nikdo by se neměl divit, že vyhlídka na měnovou válku rozjitří i tak pocuchané nervy investorů.

Slabší jüan může ale ohrozit i Čínu. Zvyšuje totiž náklady na úvěry a podporuje odliv kapitálu ze země. Import do Číny vlivem slabého jüanu je dražší, což může zásadně zvýšit inflaci a uštědřit další ránu už tak zpomalující čínské ekonomice.

Čína obvinění z manipulace odmítá. Hlavní list čínské vládnoucí strany v úterý obvinil Washington, že „úmyslně ničí mezinárodní řád založený na pravidlech“ a ohrožuje hospodářskou spolupráci. Trumpova vláda pak podle něj používá americké rodiny jako rukojmí při obchodních jednáních.

Guvernér čínské centrální banky PBOC I Kang se snažil investory uklidnit. V pondělním prohlášení slíbil, že Peking se bude nadále držet svých závazků a nevyužije směnný kurz ke svému zvýhodnění vůči konkurenci. PBOC slíbila, že bude udržovat jüan stabilní na rozumné a vyrovnané úrovni.

Čína slíbila, že se vyhne devalvaci z konkurenčních důvodu, tedy aby podpořila vývoz tím, že ho poklesem kurzu zlevní v zahraničí. Regulátoři se snaží, aby směnný kurz ovládaný státem lépe reagoval na tržní síly a ty nyní podle analytiků tlačí jüan dolů. Trumpova cla vyvolala tlak na jüan kvůli obavám, že mohou oslabit ekonomický růst.

PBOC stanovuje každé ráno směnný kurz jüanu pro tzv. onshorový, tedy domácí trh, a umožňuje každý den domácí měně oslabit nebo posílit nejvýše o dvě procenta. Centrální banka může tlumit pohyb kurzu koupí nebo prodejem měn nebo může nařídit komerčním bankám, aby tak učinily.

V úterý byl kurz jüanu stanoven na 6,9683 za dolar. To znamená, že měna může oslabit až na 7,1000 jüanu za dolar.

Letos v únoru jüan stoupl až na 6,6862 za dolar. Od té doby však oslabil o pět procent. To pomohlo čínským vývozcům lépe se vyrovnat se cly ve výši 25 procent uvalenými Trumpem na část čínského dovozu.

Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, dnes v Asii oslabil až na 7,1397 za dolar. Později část svých ztrát smazal, protože PBOC oznámila, že v Hongkongu prodávala cenné papíry v jüanech, což má zmírnit spekulativní obchody s měnou, napsala agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond před necelými třemi týdny uvedl, že hodnota jüanu je v souladu s hospodářskými základy Číny. Americký dolar je však podle zprávy nadhodnocen o šest až 12 procent.

Trump minulý týden znervóznil investory překvapivým oznámením, že od 1. září zavede clo na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 300 miliard dolarů. Zpráva přišla krátce poté, co v Šanghaji skončilo bez dohody další kolo jednání mezi zástupci USA a Číny o ukončení obchodní války. Čína reagovala devalvací jüanu.

USA a Čína jsou již více než rok v obchodním sporu. USA obviňují Čínu z krádeže technologií, nepoctivých subvencí pro čínské společnosti a z toho, že nutí americké firmy, které chtějí podnikat v Číně, k předání svých obchodních tajemství.