Článek
Sílu britské armády by časem podle britských Timesů měla zvýšit celá letka dronů, kterým je přezdíváno „Loyal Wingman“, tedy věrný parťák podle stíhacího dronu, který už dřív vyvinula firma Boeing Australia, a jehož prototyp je už od poloviny minulého roku ve vlastnictví australského letectva.
Britské ministerstvo obrany oznámilo kontrakt v hodnotě 30 milionů liber s americkou firmou Spirit AeroSystems. Cílem je v její severoirské pobočce vyrobit testovací prototyp do roku 2023, o dva roky později plánuje ministerstvo rozjet výrobu.
Video z prvního vysokorychlostního testu Loyal Wingmana od Boeingu v rámci australského RAAF:
Bezpilotní drony mají být podle deníku The Times schopny létat po boku stíhaček Typhoon nebo F-35. Jejich výbava má obsahovat rakety i moderní technologie pro průzkum a „elektronickou válku“. Má jít o první britský bezpilotní stroj, který dokáže sestřelit nepřátelský letoun a vyhnout se střelám protiletadlových raketových systémů. Stroje nebudou plně autonomní, mají být řízeny člověkem, který je bude schopný ovládat i z kokpitu stíhačky.
Za vývoj je zodpovědný tým Mosquito, který má řady RAF rozšířit o „Lehké cenově dostupné nové bojové letouny“, pro které se podle anglického názvu Lightweight Affordable Novel Combat Aircraft zavedla zkratka LANCA. Kromě zvýšení letecké síly za méně peněz přináší projekt i příslib snížení rizika ztráty pilotů.
Armáda podle Timesů očekává, že technologie bude nasazena na konci současné dekády jako součást širšího programu Tempest, jehož cílem je vybudovat novou generaci britského vojenského letectví. Na oficiálních stránkách programu armáda o letounech kategorie LANCA píše, že mají být schopny zajistit podporu klasickým stíhačkám a případně i fungovat jako nezávislá bezpilotní letka budoucnosti.
Každý by chtěl svůj stíhací dron
Jak už bylo naznačeno, stíhací drony nejsou ve světě vojenské techniky žádnou novinkou. Kromě zmiňované Austrálie, už letoun tohoto typu má podle Timesů k dispozici Čína a Spojené státy chtějí mít vlastní verzi do letošního července, vývoj s výhledem na používání od roku 2035 zahájilo například i Japonsko.
Časopis zaměřující se na vojenskou tématiku Defense News v článku s titulkem Důležitost vývoje technologie věrných parťáků zmiňuje i ruský model bezpilotního neviditelného dronu Suchoj S-70 Okhotnik-B, označovaný také jako Hunter-B, jehož úspěšný testovací let po boku stíhačky páté generace Su-57 Moskva oznámila už v roce 2019, nebo na loňské přehlídce ARMY2020 představený Grom.
Snímek ruského dronu Grom z fóra ARMY2020.
Podle říjnové zprávy nezávislého institutu letectví a kosmonautiky Mitchell Institute tento typ letadel může prodloužit dosah senzorů i útočných kapacit stíhaček, které budou moci v menším počtu kontrolovat větší plochu bitevního prostoru.
Víc dronů, méně vojáků?
Minulý týden zároveň britskými médii proběhla zpráva o možném plánu v budoucnu snížit počet britských vojáků z 82 000 na 72 000.
Podle Timesů je tento plán zahrnutý v bodech, které mají být zveřejněny příští měsíc jako součást návrhu na přehodnocení role britské armády v této dekádě a její přizpůsobení novým výzvám. Součástí má být i apel na větší využívání bezpilotních dronů a dalších vozidel s vylepšenými technologickými schopnostmi.
Vláda v minulosti sice opakovaně ujišťovala, že permanentní počet vojáků chce držet na 82 000, uniklé dokumenty z připravovaného auditu ale vzbudily pochybnosti například i u předsedy parlamentního výboru pro obranu Tobiase Ellwooda, který řekl listu The Mail on Sunday, že má ze škrtů obavy. „Všechny indikace nasvědčují tomu, že míříme k méně početné a vysoce technologické síle. Pokud ale snížíme počet vojáků o 10 000, nebudeme schopni zachovat vztahy s našimi spojenci, což je pro nás kriticky důležité,“ řekl Ellwood.
Podle bulvárního plátku Express by snížení počtu vojáků o 10 000 znamenalo smrsknutí vojenského personálu na nejnižší úroveň v moderní historii země.
Kromě plánu na stíhací letouny britská média na sklonku loňského roku informovala o nákupu 30 malých průzkumných dronů lehčích než 200 gramů. Guardian k tomu dodává, že používání těchto dronů například armádou Spojených států nebo Turecka je terčem kritiky lidskoprávních organizací.
Problematiku přiblížil například šéf nezávislé iniciativy zabývající se touto tématikou Drone Wars Chris Cole. Tyto systémy podle něj „mohou poskytnout jen velmi omezené informace“, na jejichž základě pak často dochází k nepřesným vzdušným útokům a ztrátám na životech civilistů.
