Méně sportu i psychické pohody, více kil. Jak na Čechy dopadá pandemie

Zavřená sportoviště, zrušené kulturní akce a minimální možnosti setkávání se. Téměř před rokem se život většiny Čechů zásadně změnil. Dopady pandemie i přijímaných opatření jsou patrné nejen na jejich náladě, ale třeba i na ručičkách domácích vah.

Čtyřicet procent respondentů průzkumu společnosti Seznam.cz uvedlo, že jejich psychická pohoda je horší než před vypuknutím pandemie.

Špatné psychické naladění se Češi nejčastěji snaží řešit odpočinkem, relaxací u knih, filmů, hudby nebo hraním her. Odborníka vyhledá jen necelá desetina lidí a sportem problémy řeší 15 procent respondentů.

Podle webu Opatruj.se Národního ústavu duševního zdraví přitom pravidelná fyzická aktivita zlepšuje celkový stav duševní pohody. Na webu je možné najít také tipy a návody zaměřené právě na podporu a udržení duševního zdraví. Sport může mít také pozitivní vliv na náladu, schopnost soustředění a spánek. Zároveň pomáhá se snižováním stresu a depresivních symptomů.

Polovina dotázaných v průzkumu uvedla, že se nevěnuje žádné sportovní aktivitě, dalších 19 % sportuje méně než před rokem. Každý den podle průzkumu sportuje spíš starší generace, mladší ročníky fyzické aktivity provozují zejména o víkendu. Pokles je znatelný zejména ve večerech všedních dní, v době, kdy se obvykle hrávají amatérské soutěže a rekreační utkání.

„Je znát, že lidem chybí večerní sportovní aktivity, které dříve běžně provozovali, návštěvy fitness, kolektivní sporty atp.,“ říká Darek Pikálek, uživatelský a marketingový výzkumník Seznam.cz.

„Z toho vyplývá i fakt, že dvě pětiny oslovených pociťují v meziročním srovnání zhoršenou fyzickou kondici. A více než třetina lidí také uvádí, že má vyšší tělesnou hmotnost. Zhoršení kondice pociťují všechny věkové kategorie,“ vysvětluje Pikálek.

„Lockdown se dá využít i k výraznější změně jídelníčku, protože v domácích podmínkách si můžeme lépe ohlídat, co jíme. Nabízí se omezení masa, sladkostí, nebo třeba mouky, a naopak zahrnutí luštěnin, nových druhů zeleniny či kvašených dobrot,“ radí Kateřina Harudová, odbornice na výživu a redaktorka Proženy.cz.

Omezené možnosti však přinesly i nové trendy. Z venkovních aktivit lidé nejčastěji chodí na dlouhé procházky. Oblíbený je také běh nebo otužování. Z průzkumu vyplývá, že běhu se věnuje desetina dotázaných a otužování provozuje alespoň občas 17 procent.

Většina lidí, která se věnuje běhu nebo otužování, s těmito aktivitami začala poměrně nedávno, v posledních pěti letech. Zhruba čtvrtina z nich dokonce až v posledním roce.

Populární – zejména mezi mladší generací – je cvičení doma. Podle průzkumu sportuje doma necelá polovina dotázaných. Jde zejména o posilování a další fitness aktivity, k čemuž využívají různá návodná online videa a aplikace.

Zpoplatněné online sportovní kurzy jsou pak oblíbené méně, pouze pět procent dotázaných uvedlo, že je v současnosti využívá. Dalších šest procent respondentů uvažuje o jejich zakoupení v budoucnu.

S domácím cvičením je spojený i zvýšený zájem o domácí sportovní vybavení. „Letos zaznamenáváme na Zboží.cz vyšší návštěvnost u fitness produktů, například činky a závaží vykazují o 380 procent větší zájem,“ říká manažer Zboží.cz Jan Kriegel. „Problematická doba láká i k dlouhým procházkám. O 210 procent se zvýšil zájem o nordic walkingové hole a 170% nárůst zájmu zaznamenaly i hole trekingové,“ vypočítává.

Před náporem, který pandemie vytvoří na psychiku, varovali odborníci již minulý rok. Mezi tipy, které doporučili, patřilo například „blbnout“ s kolegy, nezanedbávat péči o sebe nebo nesnažit se za každou cenu být za hrdinu. I zde navíc upozorňovali na propojení fyzické a psychické pohody. Vhodné tedy je se jednou za čas od hlavy k patě otřepat nebo pamatovat na pravidelné fyzické aktivity.

Pokud preventivní opatření nezaberou, není ostuda obrátit se na odborníka. Psychologové a psychoterapeutové sice museli omezit osobní setkání, nicméně online jejich služby stále fungují.

Podle psychologa a psychoterapeuta Adama Suchého je nutnost chránit sebe nezbytná pro to, aby člověk mohl pomáhat druhým. Vysvětluje to na dobře představitelném příkladu: „Vystihuje to můj oblíbený příměr s kyslíkovými maskami v letadle. Když je průšvih, musíte masku nasadit nejprve sami sobě a pak můžete v klidu zachránit třeba půlku lidí na palubě. Opačně to nefunguje.“

Naopak více než kdy dříve je nežádoucí sahat po alkoholu a jiných drogách. Krom stokrát řečeného pravidla, že nejsou řešením, je podle odborníků v současné situaci vyšší pravděpodobnost vzniku závislosti.