Článek
Ačkoli by se mohlo zdát, že je éra milostných melodramat plných jednoduchých dialogů, milostných trojúhelníků, neobjasnitelných záhad, svůdných boháčů, milovníků a záporáků s dramatickým hudebním podkresem za zenitem, je tomu přesně naopak.
Telenovely hýbaly latinskoamerickým televizním světem desítky let a i mezi českými diváky našly své pevné místo. V posledních letech ale získaly nálepku zastaralých, příliš banálních a život zjednodušujících příběhů. Jenže co vkusný divák míní, pandemie mění…
Nevyužitý čas tak přilepil k televizím vysílajícím kýčovité klasiky miliony Mexičanů. Dramata v životech postav se známými tvářemi jsou balzámem na duše těch, kterých se jakkoli dotkly dopady šíření koronaviru – psychické úzkosti, ztráta blízkého člověka, krize v zemi a zdravotnictví, ztráta zaměstnání, rodinné a finanční problémy. Tedy něco, co by se ve světě José Armanda či jiného místního vlastníka haciendy vyřešilo pořádnou dávkou lásky nebo balíkem peněz.
„Není tam strach, hrůza, žádná trápení,“ vysvětlil 75letý divák Enrique Millán, který jejich sledováním vyplňuje čas bez fotbalových zápasů. „Dokážu předvídat, jak každá epizoda skončí. Nemám z toho žádný stres.“
Telenovelas — truly iconic Mexican soaps — were written off as too corny and basic to compete with high brow TV.
— Natalie Kitroeff (@Nataliekitro) August 2, 2020
Now they’re back and better than ever, thanks to a pandemic that has everyone wanting some comfort food.https://t.co/Q4jKlgU1k2
V koláčích sledovanosti telenovely, dříve důležitý, do světa exportovaný žánr formující generace Mexičanů, prudce stouply. Vysílané jsou na běžných televizních kanálech, takže pro průměrnou mexickou rodinu jsou mnohem dostupnější než Netflix a další placené služby. Sami diváci si pochvalují, že na nudný život v karanténě, obavy a emoční frustrace jsou tyto nekomplikované příběhy ideální.
„Zapnu televizi a čas najednou plyne, ani nemáte pocit, že nic neděláte,“ řekla Minerva Becerrilová z Mexico City, která tráví večery u televize se svou 90letou matkou sledováním telenovel. „Přináší to chvilku klidu a můžete sledovat milostné scény, ty se mi líbí, protože jsem romantička.“ Paní Becerrilová se svou matkou tak svůj večer zahajují televizním milostným trojúhelníkem v seriálu „Dávám ti život“, na něj navážou dramatem s náboženskými podtóny „Růže z Guadalupe“ a skončí u „Osudové lásky“.
Oživení telenovel je spásou také pro mediální monopol mexické televize Televisa. Ta se v posledních letech snaží vyhrát bitvu se streamovacími službami.
Během druhého čtvrtletí sledovalo každý večer vlajkový kanál Televisa s telenovelami v hlavním vysílacím čase 6,6 milionu lidí. Vloni ve stejném období tyto pořady sledovalo necelých pět milionů lidí. Mezi květnem a červnem pak stoupla sledovanost stanice s telenovelami až dvakrát. Nové diváky nachází zejména mezi mladými muži.
„Ratingy se zvyšují,“ uvedl Isaac Lee, bývalý výkonný pracovník v Televisa a Univision. „Zatím nikdo neví, jestli je to chvilková záležitost, nový trend nebo návrat telenovel.“ Když se Lee v roce 2017 stal šéfem obsahu v Televisa, byla v krizi. Stále rozšířenější přístup k internetu způsobil přeliv lidí od telenovel k Netflixu. Jenže kdysi oblíbené seriály byly televizním chlebem s máslem po celé půlstoletí.
Lidé ve vedení Televise tak začali toužit po snímcích, kde je více akce a násilí - ingrediencí, které podle všeho vysvětlují úspěch dramat o drogových obchodech na Telemundu a seriálech jako Narcos na Netflixu. Po delším uvažování ale vedení došlo zřejmé: tyto programy cílí na úplně jiné publikum. Po dlouhém přemýšlení a rozpravách s diváky vyšlo najevo, že jediné, co opravdu právě teď potřebují, je melodrama na míru.
Televizní společnosti tak začaly s modernizováním telenovel – méně dramatického fackování a více postav s příjemným hlasem hovořících o skutečných problémech. Hlavním tahounem se stala Růže z Guadalupe, drama, které desetiletí podceňovali samotní šéfové vysílací stanice.
„La Rosa de Guadalupe“ zavedená pravidla typické telenovely narušuje. Během každé hodinové epizody se odehrává nový samostatný příběh pod opakujícím se dějovým obloukem – lidé s problémy se modlí o pomoc k Panně Guadalupské. Následně se objeví bílá růže a nešťastníky ovane vítr, který všechny problémy odnese pryč.
A ukázalo se, že tento druh pořadu nabízí Mexičanům něco, co netflixová vysílání nikoli – kulturní blízkost. Témata „La Rosa de Guadalupe“ se věnují rodinám rozděleným deportací ze Spojených států nebo i dospívajícím ovlivněným lokálním trendům sociálních sítí.
A tato telenovela překvapivě přitahuje i ty mladé. Ti ovšem tvrdí, že telenovely sledují jen z recese nebo kvůli svým babičkám. Své místo našla show i na sociálních sítích – zesměšňující videa vládnou TikToku, Twitteru i Youtube.
„Podle nás je to směšné,“ řekl pro NYT 22letý Héctor Ortega, který vytvořil twitterový účet Out of Context Rosa, kde zveřejňuje krátké klipy z přehnaných scén seriálu. „Ani se na ten pořad nedívám.“ Ortega přitom spadá do skupiny diváků, kteří se ukazují být jako nejvěrnější. „La Rosa de Guadalupe“ zaznamenala v posledních měsících obrovský růst ve svém mladším publiku, zejména mezi muži ve věku 13-31 let, jejichž počet se ve srovnání s loňským rokem zvýšil přibližně o 40 procent.
— Out of context Rosa De Guadalupe (@OofContextRosa) July 30, 2020
Producenti Televisa sami netuší, jestli nadšení divákům přes pandemii vydrží. Oproti obvykle kontaktním telenovelám jsou její nové verze prosty fyzických projevů náklonnosti. „Bez polibků, objetí, pohlazení i bez postelových scén,“ vysvětlil Miguel Ángel Herros, výkonný producent „La Rosa de Guadalupe“. Jediný kontakt nastává dotekem rukou a zhruba na metrovou vzdálenost, dodal.
„Na rozdíl od Netflixu dáváme lidem jistotu,“ řekl Carlos Mercado, tvůrce a šéfredaktor seriálu. „Můžete si z Růže z Guadalupe dělat legraci, ale přesně víte, co od ní můžete čekat.“