Melouny miloval odmalička, teď je pěstuje ve velkém a zkouší i pálenku

Někdo se chce stát v dětství popelářem, jiný kosmonautem a někdo touží pěstovat vlastní melouny. Tím posledním je Rudolf Starý, jehož firma Strudo v Libodřicích na Kolínsku se před deseti lety stala prvním tuzemským pěstitelem melounů v novodobé historii Česka.

„Melouny mi chutnaly jako dítěti, a tak jsem si řekl, že si jednou vypěstuji vlastní. Hospodařit jsem začal v roce 1992. Nejprve jsem zasel obilí, řepu i brambory a o rok později jsem zasadil i první meloun, ale úrodu mi snědl někdo jiný. Věděl jsem však, že se o ně budu dále snažit,“ říká podnikatel, který dnes pěstuje klasické vodní a dále bezpeckové melouny na šesti hektarech půdy.

Sehnat osivo i sazenice bylo na začátku velmi těžké. Ačkoliv se melouny pěstovaly na Kolínsku už v 17. století, později se z českých polí vytratily a podnikatel musel shánět věci v zahraničí, třeba v Itálii či Turecku. Následně mu trvalo šest let, než sklidil první úrodu, a nyní dodává do českých obchodů desítky tun ročně.

„Stálo to za to. Když jsem se poprvé zakousl do svého melounu, byl to krásný pocit – víc na duchu než na těle,“ vzpomíná zemědělec, který je krájí v půli a vyjídá lžící. Před spotřebou je podle něj vhodné je nechat vychladit. „Nejlépe chutnají v pět ráno na poli, kdy se samy chladí vzduchem,“ vysvětluje.

Melouny se začínají sázet na začátku května, a to do igelitových fólií, které se snaží zajistit kořenům stabilní teplotu. Ta je spolu s dostatkem vody základní podmínkou dobrého růstu.

Melouny rostou v Česku pomaleji než ve slunném Španělsku, Řecku či Itálii, jsou však díky tomu sladší. Desítky sezonních pracovníků je na konci srpna sklízejí a stačí jim na to 10 dní, než všechny zmizí z pole. Na pulty se dostávají na začátku babího léta, kdy končí dovoz této plodiny z jižní Evropy.

Všechny melouny z Libodřic putují výhradně na český trh. „Melouny z české produkce nabízíme čtvrtým rokem. Kromě farmy Strudo, která nám je dodává exkluzivně, dodávají do prodejen Albert české melouny i další pěstitelé, přičemž v budoucnu plánujeme tento okruh rozšířit. Zákazníci totiž mají o české potraviny zájem a vyhledávají je. V porovnání s rokem 2019 jsme zaznamenali nárůst poptávky téměř o třetinu“ říká Annamaria Demeterová, manažerka ovoce a zeleniny v obchodech Albert.

V loňské sezóně prodal řetězec tuzemským kupujícím stovky tun vodních melounů vypěstovaných v Česku. Obecně roste podle Demeterové zájem zákazníků o bezsemenné melouny. Oblíbené jsou však také mini melouny a bio melouny.

„Rekordní meloun vážil 22 kilogramů, v průměru však dodáváme do obchodů melouny od dvou do deseti kilo. Ideální je, když meloun váží čtyři až pět kilo, protože to je akorát velký pro celou rodinu, jde odnést z obchodu a nestojí tolik peněz,“ shrnuje své zkušenosti Starý.

Letos byla sklizeň vyšší díky příznivému počasí, kdy nebyly obrovské rozdíly mezi noční a denní teplotou, a tak se podnikatel rozhodl investovat miliony korun do sklízecí plošiny, která ušetří a zrychlí práci brigádníků, kteří dosud musí skládat melouny na valník.

Právě na zvýšení výnosů se chce padesátiletý muž zaměřit v dalších letech a teprve pak bude uvažovat o rozšíření melounového pole. Ke sklizni chce také přidat linku na výrobu marmelád, zavařenin, šťáv a zmrzlinových dření.

Rudolf Starý vedle melounů pěstuje také například dýně, třešně a jahody, a tak by se mu přidružená výroba hodila na zpracování dalších plodin.

Loni zkusil vypálit také melounovici. Vadilo mu plýtvání, a tak rozmýšlel, jak využít melouny, které při sklizni praskly a kozy a další zvířata na statku je už nestačila jíst. Při pokusech však musel překonávat na české poměry zajímavou překážku, kvůli níž se při ochutnávání nemohl spoléhat na vlastní smysly.

„Jsem zapřisáhlý abstinent, takže žádné ochutnávání nepřipadá v úvah. Vše jsme zkoušel se synem, ale ochutnávat musel on. Říkal, že je to dobré, ale na kvalitě budeme ještě pracovat,“ směje se Starý. V obchodech by také byla melounovice zatím patrně neprodejným artiklem, protože jen náklady na vypálení jednoho litru vyšly zhruba na 400 korun.

Podnikatel nechce říci, jak velké dosahuje tržby na melounech, které tvoří jen malou část jeho zemědělské produkce. „Je to kvůli konkurenci. O melouny začal být zájem a konkurence roste,“ vysvětluje.

V Česku je podle ministerstva zemědělství registrováno podle pravidel Integrovaného systému pěstování zeleniny (IPZ) pět zemědělských podniků pěstujících melouny. Jinak lze odhadovat, že existuje až ještě dalších sedm větších pěstitelů.

V obchodech lidé nacházejí dva hlavní druhy melounů, vodní meloun s načervenalou vodnatou dužinou a meloun cukrový se žlutou dužinou. Odrůd však existuje mnohem více a mívají zajímavé názvy – například Ali Baba, Bingo, Janosik, Super Galaxy, Medový Gigant či Meloun Emir F1. Jen v EU je registrováno asi 380 odrůd pouze melounu vodního.