Měla rasistické poznámky na síti. Firma se s ní rychle rozloučila

Rasistické komentáře prodavačky jablonecké pobočky knihkupectví Kanzelsberger vyvolaly o víkendu na sociální síti Twitter bouři. Na profilu vystupujícím pod jménem Tereza B. se nejprve objevil údajný rukou psaný životopis patnáctiletého chlapce, který se ucházel v knihkupectví o brigádu. Ten zaměstnankyně Kanzelsbergeru okomentovala slovy: „Tohle už je na víno, ty vole.“

Už to vyvolalo diskuzi, jestli je správně takto zesměšňovat člověka bez pracovních zkušeností. Někteří uživatelé Twitteru nicméně zjistili, že to nebyl zdaleka první problematický příspěvek na zmíněném profilu

„I procházka po brněnském Cejlu mi byla příjemnější než zaučovat v práci cikánku,“ napsala Tereza B. loni v listopadu. A pokračovala dalším příspěvkem i na začátku února: „To by bylo příjemné zjištění, že aspoň někdo z místních cikánů umí psát, ještě k tomu bez chyby…“

Uživatelé na Twitteru tak vyzývali společnost Kanzelsberger, aby se k postojům své zaměstnankyně postavila. Kanzelsberger posléze na Twitteru napsal, že prodavačka už v prodejně nepracuje.

„Dobrý den, pan Kanzelsberger považuje chování prodavačky za profesně odpudivé a prodavačka už u nás ode dneška nepracuje,“ napsala v odpovědi společnost Kanzelsberger.

Seznam Zprávy se společnosti ptaly, na základě čeho ukončila s prodavačkou spolupráci a zda jí dala výpověď, nebo se na ukončení pracovního poměru se zaměstnankyní dohodla.

„Rasistické ani jiné názory zaměstnanců nezjišťujeme. Jestliže je neventilují v pracovním procesu, zůstávají jejich soukromou záležitostí a nic nám do nich není. V tomto případě bohužel prodavačka veřejně urážela svoji kolegyni a především zveřejňovala interní informace, což není slučitelné s funkčním prostředím na pracovišti,“ nechtěla být konkrétnější mluvčí společnosti Kanzelsberger Jana Kmuníčková.

Podle experta na pracovní právo z právnické kanceláře Eversheds Sutherland Tomáše Procházky končí většinou takové případy dohodou o ukončení pracovního poměru. Pokud by totiž zaměstnavatel dal pracovníkovi výpověď, nemusel by důvody takového postupu obhájit před případným soudem.

„Je možné člověka propustit v momentě, kdy poruší své povinnosti. Klíčové ale v takovém případě je, do jaké míry je to, co říká na Twitteru, propojitelné s jeho pracovní pozicí,“ vysvětluje právník Procházka.

Případ tak vyvolává obecnější otázku – co všechno mohou zaměstnanci komentovat na svých soukromých profilech na sociálních sítích. Podle Procházky záleží do velké míry na tom, jestli na sociální síti člověk vystupuje jako zaměstnanec společnosti, tedy co má napsané v profilu. Důležité v takových případech ale také je, jestli má uživatel veřejně přístupný účet nebo je například otevřený pouze pro přátele.

„Moje zkušenost je taková, že ve věcech, které jsou z hlediska veřejného vnímání dané firmy velmi citlivé, to takové společnosti řeší dohodou se zaměstnancem, protože firmy mají obavu jít v případě výpovědi do soudního sporu,“ dodává Procházka.

Není to ale první takový případ, kdy zaměstnanec přišel o práci kvůli příspěvku na sociální síti. Bývalý mluvčí Air Bank například v roce 2012 publikoval na Twitteru pozadí své kolegyně s komentářem: „Mám se fakt soustředit na práci?“ Kvůli sexistickému příspěvku s ním banka ukončila pracovní poměr.

Stejně tak se na sociální síti probíral před dvěma lety i případ prodavačky v obchodním řetězci Kaufland. Její fotku včetně vytetovaného hákového kříže na ruce publikoval jeden z uživatelů. Na základě toho s ní firma ukončila pracovní poměr.