Článek
Kniha Ondřeje Kundry Vendulka: Útěk za svobodou vypráví příběh o Židovce, která v útlém věku zažila hrůzy druhé světové války. Ve dvanácti letech byla s matkou a otcem povolána do transportu. Celý život ji podporoval fotograf Jan Lukas, se kterým ji poutalo silné přátelství.
Právě snímek Jana Lukase, který pořídil den před odchodem Vendulky do transportu, přiměl Ondřeje Kundru pátrat po jejím skutečném příběhu. „Na začátku jsem viděl fotografii, která je nakonec i na přebalu knížky, a ta mě uchvátila, emocionálně mě atakovala. Měl jsem čistou novinářskou vášeň poznat ten příběh, co se stalo potom. Mojí vášní bylo zjistit, jestli ta dívka ještě žije, jak dopadla ona i její rodiče,“ přiblížil Kundra svůj záměr na debatě o knize v rámci knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy.
Vendulčin příběh
Přimět Vendulku, aby vyprávěla o svých osudech, ale vůbec nebylo jednoduché. Po válce emigrovala se svou matkou nejdříve do Kanady, poté do Spojených států. Vdala se, narodily se jí děti. O své minulosti měla strach vyprávět. Obávala se, že by ji podobné hrůzy mohly stihnout znovu a chtěla před nimi ochránit své děti. Měla také pocit, že by příběh stejně nepochopily, protože se narodily v jiném prostředí a jiné době.
Ondřej Kundra Vendulku kontaktoval přes dceru Jana Lukase Helenu. „Odpověděla mi vřelým jazykem, že se se mnou nepotká, protože patří mezi ty, kteří o holokaustu vyprávět nechtějí,“ říká Kundra. „Její argument byl, že ta fotografie stejně říká celý příběh.“
Kundra s Vendulkou komunikoval pět let, ale pořád ho odmítala. Nakonec se rozhodl navštívit ji v jejím domě v Columbusu ve státě Ohio. V jednom e-mailu mu totiž napsala, že by se možná uvolila vyprávět o Janu Lukasovi. Návštěva Ondřeje Kundry ji ale přiměla odkrýt celý příběh. „Já jsem to pochopil tak, že jsem přišel ve chvíli, kdy už hodně zestárla a začala si více uvědomovat, že zemře a tím zmizí i celý příběh. Příběh, který je důležitou součástí identity její rodiny. Myslím si, že pochopila, že ta identita se nesmí ztratit,“ říká Kundra. Článek, který novinář napsal, nakonec Vendulka poslala všem svým přátelům po celém světě. Půl roku poté nečekaně zemřela.
Pusťte si také: Barbara Wintonová po vzoru svého otce bojuje za dětské životy.
Wintonovým vlakem neodjela
Ondřej Kundra nakonec postavil knihu na výjimečném přátelství Vendulky a Jana Lukase. Jan Lukas byl rodinným přítelem Voglových, vyprávěl Vendulce o fotografování a ona mu ukazovala své kresby. Vendulce a její matce později poslal do pracovního tábora balík s nejdůležitějšími potřebami a tím Vendulce pravděpodobně i zachránil život. V balíku byl svetr, který měla během kruté zimy v táboře a při dvou pochodech smrti. Po válce se setkali ve Spojených státech, kam Jan Lukas emigroval s rodinou několik let po Vendulce.
Kundra se nedávno také dozvěděl, že Vendulka měla být v jednom z Wintonových vlaků. „Krátce před odjezdem ji otec odvedl z peronu a ona nikdy do Británie neodjela. Nedokázal se rozloučit se svojí jedinou dcerou,“ popisuje novinář.
Ondřej Kundra zmiňuje, že po celých pět let, kdy s Vendulkou komunikoval, se jí snažil vysvětlit, proč by se měla o svůj příběh podělit. Přestože existuje mnoho knih o druhé světové válce a hrůzách holokaustu, je potřeba stále si je připomínat. Svět knihy také představil knihu Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice, který vypráví příběh další přeživší holokaustu Dity Krausové.
V poslední době je antisemitismus opět na vzestupu. Především Francie zažívá vlnu protižidovského odporu, který má dokonce několik obětí. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že antisemitismus je na nejhorší úrovni od druhé světové války. Příběhy podobné tomu Vendulčinu nám ukazují, kam až může nenávist zajít, a upozorňuje, že je potřeba vyvarovat se jí.
Čestným hostem letošního 25. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy byla Latinská Amerika. V rámci festivalu do Prahy zavítal i peruánský nobelista Mario Vargas Llosa.
