Článek
Zveřejnění prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, ve kterém potvrzují loajalitu k čínskému režimu, naštvalo předsedy obou parlamentních komor – Jana Hamáčka a Milana Štěcha. Podle nich totiž mělo podle původní dohody jít o interní dopis zaslaný diplomatickou poštou přes ambasádu čínské vládě. Oba zaskočilo, že Pražský hrad prohlášení zveřejnil v úterý 18. října večer na svých internetových stránkách.
Reportéři Seznamu v uplynulých dnech pátrali po tom, jak se vlastně zrodilo obtížně pochopitelné a v polistopadové historii suverénní země ojedinělé prohlášení. Mluvili s lidmi z Pražského hradu, Strakovy akademie, Sněmovny i Senátu. Vůbec nikdo, politici ani vysocí úředníci, není ochoten o citlivé záležitosti mluvit na jméno, jedině pod zárukou anonymity.
Mezi politiky je přitom cítit pozdní uvědomění si, že podlézavý dokument byl přehnanou reakcí na setkání ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana s tibetským dalajlamou. Pravděpodobně by stejnou roli splnil jeden vysvětlující telefonát z Ministerstva zahraničních věcí. A každopádně, neměl se stát věcí veřejnou.
Přísná pomsta: Nepůjdeme na recepci
Nejvíc zaskočeni vývojem jsou podle zdrojů z jejich kanceláří předsedové Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a Senátu Milan Štěch. Svou nespokojenost chtějí dát najevo tím, že se v pátek 28. října zúčastní jen slavnostní části předávání vyznamenání ve Vladislavském sále, ale oproti předchozím ročníkům už nepůjdou na následnou recepci.
S podpisem podle informací z Úřadu vlády váhal i premiér Bohuslav Sobotka, který pouhé dva dny předtím jako předseda ČSSD oznámil po propadáku v krajských volbách, že strana se musí víc přiblížit k zeleným a Pirátům. Svým podpisem pod pročínské prohlášení ale zamýšlené liberální směřování sociální demokracie okamžitě zase ukončil. Premiéra, jenž se jinak po celou dobu v úřadě snaží o dobré obchodní vztahy s Pekingem, přesvědčil k podpisu právě tlak byznysu.
O rozčarování z výsledku kolem prohlášení svědčí další překvapivá věc: Dnes se k jeho vzniku a zveřejnění výsledné podoby dokumentu nikdo pořádně nehlásí – kromě prezidenta Miloše Zemana. Pražský hrad říká, že text navrhlo Ministerstvo zahraničních věcí. Skutečně ministr Lubomír Zaorálek telefonoval předsedům Hamáčkovi a Štěchovi, že se chystá společný dopis a bylo by dobré, aby ho také oni podepsali. Ale ani on nemluvil o tom, že by mělo jít o nějakou zveřejněnou tiskovou zprávu.
Jakou roli sehrál tlak byznysmenů?
V parlamentních kuloárech se navíc spekuluje, že vznik pročínského dokumentu inicioval hlavně byznys. Zájem na bezproblémových vztazích má přirozeně hlavně lobbistická organizace s názvem Smíšená česko-čínská obchodní komora v čele s Jaroslavem Tvrdíkem, jejímž členy jsou vlivné firmy jako Škoda Auto, Kellnerův Home Credit, nebo šanghajská investiční společnost CEFC nakupující firmy v Česku.
Tady se prolínají zájmy lidí z nejbližšího okolí prezidenta Zemana i premiéra Sobotky. Jde nejen o Jaroslava Tvrdíka, ale také právníka Radka Pokorného (zastupuje CEFC) nebo prezidentova šéfporadce Martina Nejedlého. Sám Tvrdík však iniciativu kolem prohlášení striktně vyvrací. „Opravdu nebudu komentovat podobné nepravdivé informace,“ reagoval. Doplňující dotaz, zda setkání ministra kultury s dalajlamou vadilo jemu osobně a jak moc ohrozilo další byznys, už ale Tvrdíka rozčílil: „Nezlobte se, ale vaše otázky jsou za hranicemi lidské a novinářské etiky.“
