Měl Babiš Čapí hnízdo i na Slovensku? Může mu to přitížit

Penzion Adika láká návštěvníky sloganem „adresa vašeho ráje“. Není to až tak přehnané. V malebném objetí Nízkých Tater na okraji středoslovenské obce Mýto pod Ďumbierom se návštěvníci mohou cítit opravdu příjemně.

V Česku není příliš známo, že toto ubytovací zařízení s dvanácti pokoji a třemi apartmány patří do majetků svázaných s premiérem Andrejem Babišem. Lépe o tom vědí spíše někteří zaměstnanci holdingu Agrofert, kteří mají v penzionu desetiprocentní slevu a občas mohou v různých tombolách a soutěžích vyhrát kupón na bezplatný pobyt.

V současnosti penzion spadá do skupiny SynBiol, která zahrnuje původní Babišovy podnikatelské aktivity vyčleněné před lety z Agrofertu. Dříve ale penzion náležel právě pod Agrofert.

A to je důležité.

Tato na první pohled nepodstatná věc totiž může pro Babiše znamenat přítěž v jeho trestním stíhání.

Redakce Seznam Zpráv získala kopii dokumentu ze slovenského katastru, který prokazuje, že jedna z dceřiných firem Agrofertu vlastnila budovu penzionu i v roce 2008, tedy v době, kdy vznikala žádost o poskytnutí padesátimilionové dotace pro Farmu Čapí hnízdo, kvůli níž je český premiér obviněn.

Proč to má význam?

Když nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nechal loni v prosinci vyšetřování kauzy Čapí hnízdo obnovit (a s tím i stíhání Babiše kvůli podezření z dotačního podvodu), policejním vyšetřovatelům kromě jiného nařídil, aby zpracovali „vztahovou analýzu“ Agrofertu.

Zjednodušeně řečeno, policisté se měli podle Zemana důkladněji podívat na propletence podnikatelských a osobních vazeb a jejich důsledky.

V předchozím vyšetřování, které se táhlo tři roky, sice vyšetřovatelé došli k závěru, že Farma Čapí hnízdo fungovala pouze formálně jako malý podnik mimo Agrofert a že celý projekt ve skutečnosti řídil Babiš. Podle dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha to ale nestačilo k tomu, aby mohl být premiér obžalován a případně i odsouzen.

V Babišův prospěch hrálo i to, že se nepodařilo dostatečně prokázat podnikání Agrofertu a Čapího hnízda v témže oboru. Pokud by se ale ukázalo, že takzvaně působily na stejném trhu, předsedovi vlády by to mohlo přitížit - znamenalo by to, že si nechal nelegálně zadotovat byznys, který nejenže fakticky ovládal, ale ve kterém už také podnikal jinde.

Vyšetřovatelé tak vlastně hledají jakési druhé Čapí hnízdo - podnik, který se v době žádosti o dotaci zabýval stejným druhem podnikání, tedy hlavně ubytováním, pohostinstvím, případně pořádáním podnikových a kongresových akcí.

Z pokynů nejvyššího žalobce Zemana navíc vyplývá, že při posuzování, zda firmy působily ve stejném oboru, se není třeba omezovat jen na střední Čechy, kde Čapí hnízdo stojí, ale na celý stát, a potažmo i zahraniční země, v nichž Agrofert podniká.

Tím se do hry mohl dostat například krkonošský penzion Lovochemie, který patří stejnojmenné chemičce ze skupiny Agrofert. Seznam Zprávy na tuto skutečnost upozornily už loni.

V zahraničí pak do úvahy přichází právě zmíněný penzion na „adrese vašeho ráje“ na Slovensku.

Z podrobného výpisu listu vlastnictví vyplývá, že budovu s penzionem v roce 2008 vlastnila společnost Agrofert Slovakia. Ta už dnes neexistuje. V uvedeném období ale spadala pod jihoslovenskou chemičku Duslo Šaľa, jednoho z klíčových producentů čpavku ve skupině Agrofert.

Ostatně do Babišova majetku penzion patří přinejmenším od 90. let. Jména konkrétních firem se měnila podle toho, jak postupně fúzovaly se svými mateřskými společnostmi. Konkrétně Agrofert Slovakia vlastnila penzion od roku 2005.

V roce 2009 nemovitost koupila společnost Istrochem Reality, která zastřešuje správu Babišových komerčních nemovitostí na Slovensku. Istrochem Reality je součástí zmíněného holdingu SynBiol a vlastní penzion dodnes.

Podle dřívějších informací Seznam Zpráv měli vyšetřovatelé prověřovat zahraniční aktivity spojené s Babišem a Čapím hnízdem právě tento měsíc. Oficiálně se však policisté k obsahu vyšetřování nevyjadřují. Zda se o slovenský penzion zajímali u vedení Agrofertu, nechtěl sdělit ani mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

„Nemáme v úmyslu svými komentáři jakkoli ovlivňovat probíhající vyšetřování,“ uvedl.

O něco složitější než hledání konkrétního majitele penzionu z určitého roku je určit, kdo zařízení skutečně provozoval. V některých letech byly ve slovenském živnostenském rejstříku na této adrese zapsané firmy, respektive lidé z Babišovy skupiny, jindy to byli drobní podnikatelé.

Z různých informací navíc vyplývá, že na téže adrese působily ve stejnou dobu penziony dva – například na listu vlastnictví jsou zapsány dvě přiléhající budovy s označením „penzion“. Majitelem obou je Istrochem Reality.

Jedním z dlouhodobých provozovatelů, kteří na místě působili i v roce 2008, byla každopádně společnost Penzión Racio - Fit. Ta má dodnes jako sídlo v obchodním rejstříku uvedenou adresu penzionu. Do začátku roku 1999 měla v této firmě poloviční podíl Babišova první manželka Beatrice. Od té doby je jedinou majitelkou společnosti místní podnikatelka Mária Kriváňová.

I za jejího působení byl však skutečným vlastníkem penzionu Babiš. Nasvědčuje tomu i dochovaný přepis policejní svodky, která informuje o vykradení penzionu v dubnu 1999. Jako poškozený je v textu označen „A.B. z Bratislavy“, zatímco jako správkyně je uvedena „M.K.“, což byla zřejmě zmíněná podnikatelka Kriváňová.

V současnosti penzion provozuje firma Istrochem Reality a na příslušné adrese už funguje pouze jedno zařízení.

Kdy se společnost provozu ujala, není jasné. Slovenský časopis Plus 7 dní před dvěma lety napsal s odvoláním na zaměstnankyni firmy, že to bylo už od roku 2008. V oficiálních dokumentech ale firma uvedla pozdější datum: „Společnost zrealizovala rekonstrukci penzionu Adika v Mýtě pod Ďumbierom a od 2. 9. 2013 ho i sama provozuje,“ stojí ve výroční zprávě Istrochem Reality za rok 2013.

Otázkou je, do jaké míry by závěry vyšetřovatelů ovlivnilo, že Agrofert v kritické době penzion jen vlastnil, ale neprovozoval. Více jasno asi bude až po dokončení celého vyšetřování, které se nejspíš protáhne do prosince.

Text vznikl s přispěním Adama Valčeka, vedoucího investigativních projektů slovenského deníku Sme.