Článek
„To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, se kterými máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům,“ řekl Dmitrij Medveděv deníku Kommersant. „Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat,“ řekl ruský premiér a varoval, že Rusko chápe rozšiřování Aliance jako své „absolutní ohrožení“.
Během srpnové války v roce 2008 byl Medveděv ruským prezidentem a po skončení bojů rozhodl o ruském uznání nezávislosti Jižní Osetie a další separatistické gruzínské provincie Abcházie.
Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva „naprosto neodpovědná“ a jde o „ohrožení míru“, protože Gruzie hledí na „jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své“. Přijetí země s nevyřešenými územními spory do Aliance by mohlo „vyprovokovat strašlivý konflikt“, a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo nebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.
Medveděv rovněž uvedl, že Rusko nemůže přistupovat lhostejně ke skutečnosti, že NATO na rozdíl od Varšavské smlouvy nadále existuje, rozšiřuje se a snaží se zapojit do Aliance čím dál více zemí. Členské státy NATO podle něj stále na Rusko hledí jako na potenciálního protivníka.
Okupujete naše území, kontroval gruzínský prezident
V úterý veřejně vystoupil také gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili. Rusko na setkání se zástupci Ukrajiny, Lotyšska, Litvy a Polska obvinil z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území. Ta podle něj začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy „Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony“.
„Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény – to, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem,“ citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax.
Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Polsko ve společném prohlášení k desátému výročí „ruské vojenské agrese proti Gruzii“ potvrdily podporu gruzínské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. Zdůraznily také, že „doby omezené svrchovanosti v Evropě“ minuly a že každá země, včetně Gruzie, má právo svobodně rozhodovat o své zahraniční politice a spojenectví. Vyčetly také Rusku, že neplní své závazky z dohody o příměří z 12. srpna 2008 a de facto okupuje Abcházii a Jižní Osetii.
Podle ruské verze událostí Gruzie v noci na 8. srpna 2008 podnikla pokus ovládnout Jižní Osetii silou, čemuž předcházelo ostřelování Cchinvali z děl a raketometů; proto prý bylo Rusko nuceno – na ochranu svých občanů a vojáků z mírových sil – vojensky zasáhnout, aby Gruzii donutilo k míru.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že přesun sil ruské 58. armády ze Severní do Jižní Osetie začal ještě v noci na 8. srpna. V bojích bylo podle různících se údajů 64 ruských vojáků zabito a 283 zraněno (podle jiné verze 48 mrtvých a 162 zraněných). O život přišlo také 162 obyvatel Jižní Osetie a 255 bylo zraněno. Gruzie oficiálně přiznala 179 zabitých a pohřešovaných vojáků a také 1964 zraněných.
