Medaili za plýtvání pro Japonce. Vyhodili nepoužité roušky i tuny jídla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Olympijské hry v Tokiu mají na svém kontě další černý puntík. Organizátoři přiznali a omluvili se za „špatné nakládání“ se zdravotnickým vybavením. Přestože se vzhledem k okolnostem a povaze pandemických her nejedná o příliš překvapivý závěr, Japonci šílí.

V popelnicích skončily stovky krabic lékařských rukavic, ochranných oděvů a respirátorů N-95. V jiných zemích vzácný materiál nakonec k původním účelům neposloužil na základě rozhodnutí vlády, že divákům neumožní vstup na tribuny a do areálů sportovišť. „Materiál byl vyhozen, protože ho nebylo kam uložit,“ uvedli úředníci. Vniveč přišlo také 3 400 lékařských oděvů, 33 tisíc roušek či respirátorů a tisíce lahví dezinfekce na ruce. Odhadovaná cena vyhozených věcí je asi pět milionů jenů (téměř milion korun).

„Nerozumím tomu,“ uvedla pro South China Morning Post Joko Tsukamotová, profesorka z Hokkaidské univerzity zdravotnických věd. „Možná, že o rukavice nouze není, ale přesto jde v nemocnicích o užitečný materiál. Virus tady bude asi ještě dlouho, masky N95 jsou kvalitní a přišly by vhod, vybavení je v současné době vážný nedostatek.“

„Nechápu, jak si někdo mohl myslet, že bude nejlepší to všechno vyhodit. A výmluva, kterou jsem slyšel – že jim nebylo řečeno, co mají dělat s nepoužitým vybavením, takže jej prostě vyhodili – je prostě jen šokující. Jak to, že nepřemýšleli sami za sebe?“ píší lidé na sociálních sítích. „To vybavení bylo zaplaceno daňovými poplatníky a toto je nejlepší řešení, s jakým mohli přijít?“ dodávají další uživatelé.

Misa Ičimurová, umělkyně a členka skupiny Anti-Olympic Games, vyjádřila nespokojenost nejen s plýtváním zdravotnickým materiálem. „Před hrami vláda a organizátoři opakovaně říkali, že se zaměřují na udržitelnost, odpovědnost k životnímu prostředí a na to, že půjde o ty ‚nejzelenější‘ olympijské hry vůbec. Tak teď to tu máme,“ řekla.

„Tyto věci se koupily z veřejných peněz a je šokující, že se jen tak vyhodily.“ V odpadu neskončil jen zdravotnický materiál. Dle Anti-Olympic Games se vyhodilo 130 tisíc krabiček s jídlem předpřipraveného pro organizátory, zaměstnance a dobrovolníky. Celková hodnota vyhozeného jídla se odhaduje 120 milionů jenů (více než 23 milionů korun). Čtvrtinu jídla organizátoři vyhodili ještě před zahájením her, z deseti tisíc pokrmů objednaných na slavnostní zahájení se nesnědly čtyři tisíce porcí.

„Je tolik lidí, kteří by za to jídlo byli vděční – bezdomovci, samoživitelé,“ uvedla Ičimurová. „Byly to veřejné peníze, za které se toto jídlo nakoupilo. Nejlepší řešení, jaké našli, bylo vyhodit ho? Teď bych moc ráda řekla, že se z našich chyb můžeme poučit, ale vůbec si tím nejsem jistá.“

V lepší zítřky nevěří ani zaměstnanci akademické půdy. Jun Oenoki, profesor na fakultě komunikačních studií na tokijské univerzitě Keizai, uvedl, že Japonsko běžně v obdobných situacích příliš dobré výsledky nevykazuje. „Toto je prostě japonský styl a nemůžu být optimistický a říci, že se něco změní,“ uvedl.

„V Japonsku nejsou lidé vedeni k tomu, aby přemýšleli sami za sebe. A když taková situace nastane, namísto uvažování nad tím, jak lze materiál znovu nebo užitečněji využít, se to prostě vyhodí. Vím, že podobné chyby dělají i jiné země, ale jejich vlády se obvykle poučí. Myslím, že si Japonsko zaslouží zlatou medaili za špatné zvládání krizových situací,“ dodává profesor.