Matovič chce totální vypnutí Slovenska, sklízí za to kritiku

Tři až čtyři týdny, během nichž by naprostá většina lidí musela zůstat doma a nešla by ani ven se psem. Platil by výjimečný stav a úplně by se uzavřely hranice. Za asistence armády by fungovalo jen zásobování a integrovaný záchranný systém, které by lidem dodávaly potraviny a základní potřeby.

Tak nějak si slovenský premiér Igor Matovič představuje svůj „plán B“ na celonárodní blackout. Zastavení běžného života by podle předsedy vlády mělo na Slovensku porazit koronavirus, a předejít tak stovkám obětí na životech. „Byli bychom ostrůvkem naděje pro celou Evropu. Je to takový můj sen. Na Slovensku nemůžeme udělat nic lepšího,“ řekl Matovič.

Po třech týdnech „úplného vypnutí“, by se vrátil normální život a rozjela by se kola ekonomického růstu. Jako vzor posloužilo Matovičovi uzavření provincie Chu-pej v nedemokratické Číně. Jak přesně by to chtěl politik udělat, se neví. Rozhodnutí má padnout do dvou týdnů a celospolečenská shoda se má najít v průzkumu.

Na shodu to ale zdaleka nevypadá. Matovič sklízí kritiku od opozice, médií a s nápadem nesouhlasí ani jeho koaliční partneři. Šéf koaliční strany SaS Richard Sulík vypnutí země odmítl a proti je místopředsedkyně dalšího koaličního partnera Za lidi Veronika Remišová.

Ostře se o nápadu vyjádřil i expremiér Peter Pellegrini ze strany Směr: „Premiér, který má být v těžkých časech lídrem a přijímat odpovědnost za zemi, se opět pokouší hrát svoje marketingové hry s průzkumy a házet odpovědnost na občany.“ Blackout zpochybňují i experti. Podle nich by nestačil ani avizovaný měsíc, navíc v situaci, kdy by epidemie dál řádila v okolních státech.

„Bez urážky, na první pohled se zdá, že zatmění země je bláznovství a že právě on vypadá, jako by měl zatmění mysli, když ho navrhuje,“ napsal o Matovičově nápadu šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Komentátor deníku Pravda Marián Repa píše o nápadu jako o aprílovém žertu. „I když je tahle představa nesmírně naivní, on to zjevně myslí úplně vážně,“ stojí v textu.

Pochopení nenašel Matovič ani u komentátora Aktualit.sk Daga Daniše, který místo úvah o výjimečném stavu radí Matovičovi pracovat. „Velitel Matovič by měl nařídit svým lidem, aby konečně zajistili násobně víc plicních ventilátorů, víc proškolených nouzových záloh pro nemocnice, víc kontrol pro krizové skupiny v karanténě…“

Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier adresoval Němcům už druhý povzbudivý projev. Hlava státu ve videu zveřejněném ve čtvrtek řekla: „Ano, tahle krize budí naše největší obavy. Ale také v nás probouzí to nejlepší.“ Steinmeier vyzval k solidaritě a ocenil ty, kteří pomáhají v krizi druhým. Vyzvedl například studenty medicíny, šičky ochranných masek či lidi, kteří nakupují svým starším sousedům. Večer se přímo z prezidentského paláce bude živě vysílat koncert rusko-německého klavíristy Igora Levita.

V článku, který vyšel v listu Financial Times, vyzývá Steinmeier ke globální alianci, jež bude spolupracovat na účinné léčbě a na očkování proti koronaviru. Mezi spoluautory textu jsou také prezidenti Singapuru, Etiopie, Ekvádoru a jordánský král.

Nadšení konzervativních, euroskeptických a nacionalistických polských webů vzbudil v úterý úryvek fejetonu polské spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny za literaturu Olgy Tokarczukové, který vyšel v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Polská média psala o tom, že Tokarczuková se pustila do Evropské unie, která prý v koronavirové krizi kapitulovala. Spisovatelka ve středu označila úryvky za vytržené z kontextu a celý svůj text publikovala v polštině.

„V téhle těžké chvíli se ukázalo, jak slabá je v praxi idea evropského společenství. Unie právě kontumačně prohrála, když předala rozhodování v časech krize národním státům. Uzavření státních hranic považuji za největší porážku v téhle mizerné době - vrátili se staré egoismy a kategorie naši a cizí, tedy to, s čím jsme poslední roky bojovali s nadějí, že nám to už víckrát nebude vymazávat rozum,“ píše Tokarczuková.

„Krize, která přichází, zcela jistě zpochybní ty zásady, které se nám zdály jako stabilní; mnoho států si s ní neporadí a tváří v tvář jejich rozkladu se probudí nové pořádky, jak to často po krizích bývá. Sedíme v domu, čteme si knížky a sledujeme seriály, ale ve skutečnosti se připravujeme na velkou bitvu o novou realitu, kterou si zatím ani neumíme představit, pomalu si uvědomujeme, že nic už nebude tak, jako bylo dřív,“ stojí dál ve fejetonu nobelistky.

Polské obchodní řetězce reagují na vládní omezení maximálního počtu nakupujících prodloužením otevírací doby. Nově může být v obchodech nejvíce tolik lidí, kolik je trojnásobek počtu kas. Pokud jich je tedy v supermarketu šest, naráz může nakupovat jen 18 lidí.

Některé obchody teď budou v době před Velikonocemi otevřeny 6 hodin do půlnoci a od 7. do 10. dubna dokonce nepřetržitě. V podobném režimu budou otevřené i prodejny sítě Lidl. Supermarkety musí kromě početního omezení zákazníkům zajistit podle vládního nařízení ochranné rukavice.

Kvůli epidemii se polská vláda chystá i na „obálkové volby“. V pátek má sněmovna projednat zákon, podle kterého by se 10. května konaly prezidentské volby pouze prostřednictvím korespondenčního hlasování. To by měla zajistit pošta. Volební místnosti by se neotevřely. Podle některých komentátorů jde o zástupné téma, které má zastínit problémy zdravotnictví postiženého epidemií.

Vývoj u vás sledujeme se znepokojením, vzkazuje Evropská komise do Budapešti. Tam tento týden dostala vláda Viktora Orbána rozsáhlé pravomoce, které jí umožňují vládnout dekrety de facto bez kontroly parlamentem.

„Máme obavy, že při aplikaci toho zákona bude kontrola (vlády) ze strany parlamentu a médií omezena,“ řekla ke kontroverznímu maďarskému zákonu místopředsedkyně komise Věra Jourová, která má na starosti dodržování unijních hodnot.

Jourová připomněla, že s Maďarskem už delší dobu běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli podezření z vážného porušení hodnot EU. Česká eurokomisařka dodala, že bude komise monitorovat výjimečné pravomoci vlád ve všech zemích, které je zavedly.

Unijní politiky se týká i další zpráva. Polsko, Maďarsko a Česko prohrály spor u Soudního dvora Evropské unie, který se týkal odmítání povinného přerozdělování uprchlíků. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním lidí chrání svou vnitřní bezpečnost.

Prvním případem v rakouském zimním středisku Ischglu nejspíš nebyl barman oblíbeného aprés-ski baru pro lyžaře, jak se původně uvádělo, ale už 5. února švýcarská turistka, od které se nejspíš nakazila servírka. Barman, jenž byl původně považovaný za „superpřenašeče“, byl tak jen prvním nakaženým člověkem, který šel na začátku března k lékaři.

Jisté je to, že podle dat z mobilních telefonů se ze střediska na začátku března rozšířila nákaza do zbytku Rakouska, do sousedního Bavorska, Berlína, Hamburku, Kolína a mnoha dalších evropských měst. Nakažení lyžaři se vrátili také na sever Španělska, do Londýna, Birminghamu a Manchesteru. Do Ischglu totiž dál mířili turisté a ve zdejším resortu se nedodržovala doporučení hygieniků. Sezona v resortu skončila až 14. března.