Článek
U sv. Máří teď žije 21 žen. Jsou mentálně postižené a mají za sebou těžké osudy. Přesto se o své děti chtějí starat. Pro pobyt v zařízení je to to zásadní.
Azylový dům je pro ně místo, kde mají střechu nad hlavou, své děti u sebe a leckdy i kamarádky. Bydlí v maličkých garsonkách a říkají, že se jim tam líbí. Sami si uklízí, vaří, perou a učí se starat o sebe i o děti. Dvě z nich mají sotva dva týdny.
Vedoucí centra Marcela Dvořáčková má radost, že se jim daří, a popisuje řadu případů žen, které už její zařízení po několika letech opustily a dokázaly se začlenit do života „venku”. Když jejich příběhy začíná vyprávět, mluví o učení se respektu k ostatním, základnímu chování a výchově dětí i o nakládání s penězmi.
Těch mají matky od Máří skutečně málo. Některé hospodaří s míň než stokorunou na den. Za to se musí postarat o sebe i děti. Platí si jídlo, hygienické pomůcky a přispívají i na pobyt. Jejich příjmy tvoří sociální dávky. Ať už jde o příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek nebo invalidní důchod. Některé dokážou i pracovat. Na druhou stranu řadu z nich dohnaly dluhy a exekuce.
Často se sem dostávají ženy, které bojovaly s drogami nebo čelily domácímu násilí.
Hlavní problém: peníze
Samotný provoz zařízení hradí zřizovatel, tedy Arcidiecézní charita Litoměřice, potažmo Ústecký kraj, který přerozděluje dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto peníze pokryjí účty za energie, výplaty třináctky zaměstnanců, benzín nebo obnovu bojlerů, praček či lednic.
„To, co získáme v darech, ať už v hmotných nebo peněžitých, tak to je teprve to, co můžeme rozdělit mezi mamky,” vysvětluje Marcela Dvořáčková. „Od pátku do pondělního rána nám na účtě přibylo skoro 130 tisíc, což je obrovská pomoc,” dodává. Na chybějící milion a půl na provoz do konce roku upozornil Deník N.
Loni v Jedlové hospodařili zhruba se sedmi miliony korun. Pro letošek jim ale kraj poskytl o milion a půl méně. První peníze navíc přišly až v polovině března. Je to již léty zaběhnutá praxe. Teď ale podle vedoucí Marcely Dvořáčkové hrozí, že zařízení prostě na provoz celý rok mít nebude. „Že by se domov zavřel, to snad provozovatel nedopustí,” doufá Marcela Dvořáčková. Mateřská Arcidiecézní charita Litoměřice se teď snaží získat další peníze a věří, že pomůže stát.
„Pokud by to v druhé polovině roku stát nedofinancoval, tak samozřejmě jsme schopni některé části pobytových služeb zafinancovat,” řekl Seznamu náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD).
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak Seznamu sdělilo: „Uvedenou službu ministerstvo vnímá jako velmi potřebnou, i s ohledem na její unikátní charakter. MPSV samotné nemá možnost službu přímo finančně podpořit. Není však vyloučeno, že v průběhu roku 2019 budou ve státním rozpočtu vyčleněny aditivní prostředky na financování sociálních služeb.”
Výdaje státu na sociální služby v uplynulých letech vzrostly na dvojnásobek. Zatímco v roce 2014 stály 7,7 mld. Kč, v roce 2019 to bylo 15,7 mld. Kč. Přesto peníze chybí. Může za to i růst platů sociálních pracovníků, který sice vláda schválila, ne zcela ho ale zafinancovala, a zařízení tak musí škrtat jinde, aby vládnímu rozhodnutí dostála.
