Matky, chudí, 100letí. Poslanci se předhánějí, kdo komu víc zvýší důchod

Sněmovna chvátá, aby schválila lednové navýšení penzí o 300 korun, které navrhla vláda. Poslanci chtějí zákon projednat už ve středu odpoledne a kvůli finálnímu čtení, které novelu posune do Senátu, pak na pátek 30. července svolají dokonce mimořádnou schůzi.

Zároveň poslanci přišli s řadou vlastních nápadů, jak před volbami důchodcům přilepšit. Tu zvyšují penze matkám, tu chudším důchodcům nebo těm, kteří se dožili stovky.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Návrhy některých politických stran jsem překvapená,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Přislíbila ale, že chce všechny dodatečné nápady projednat ve Sněmovně. Kdo by si podle plánů poslanců měl polepšit a o kolik? Podívejte se na přehled:

Vládou navrhované tři stovky nad zákonnou valorizaci nestačí poslancům z KSČM. Hana Aulická Jírovcová ve svém pozměňovacím návrhu chce, aby stát seniorům od začátku roku 2022 přidal k důchodu rovnou pětistovku měsíčně.

Ještě štědřejší chtějí být Piráti. Ti navrhují, aby se seniorům vyplácelo k důchodům navíc rovnou tisíc korun každý měsíc. Spolu s návrhem však navrhují i změnu zákona o střetu zájmů, díky němuž by měl stát prostředky na tento mimořádný příspěvek získat například z dotací pro Agrofert.

„Tato úprava zabrání společnostem, jejichž skutečný vlastník je člen vlády, čerpat veřejné prostředky –⁠ dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky,“ píše v návrhu poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Na seniory myslí i ODS, která přišla s návrhem zajímavým jen pro ty nejstarší penzisty. Poslanec Jan Bauer navrhuje, aby důchodci dostávali tisícovku navíc měsíčně ode dne, v němž uplynulo 25 let od první splátky důchodu. A 2 tisíce ode dne, v němž senior dosáhl věku 100 let.

Poslankyně SPD Lucie Šafránková navrhuje při zvyšování důchodů přihlížet k jejich výši. Lidem, kteří i po schvalovaném navýšení budou mít důchod menší než 15 tisíc korun, navrhuje ještě pětistovku přidat.

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček navrhuje přidat 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Obdobný návrh představila i poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská.

Lidovecká poslankyně Golasowská také navrhuje, aby ženy, které vychovaly děti, měly nárok odejít do důchodu dříve. Dříve už v Česku podobná praxe fungovala.

„U pojištěnců narozených po roce 1964 důchodový věk činí 65 let, 64 let u žen, pokud vychovaly jedno dítě, 63 let u žen, pokud vychovaly dvě děti, 62 let u žen, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, nebo 61 let u žen, pokud vychovaly alespoň pět dětí,“ stojí v návrhu.

Pirátští poslanci chtějí, aby lidé, kteří se starají o děti, nebyli později biti při výpočtu výše důchodu. „Možnost vyloučení období péče o dítě do věku 7 let bude mít jeden z rodičů. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry,“ vysvětluje místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Poslanec a někdejší šéf zdravotnické záchranné služby Jiří Mašek (ANO) myslí na své kolegy z Integrovaného záchranného systému (IZS), kteří by si podle něj zasloužili odcházet do důchodu dřív. Policisté a hasiči podle stávající úpravy mohou odcházet do důchodu už po 15 letech služby, aniž by jim byl důchod krácen. Mašek chce podobné podmínky i pro ostatní složky IZS.

„Stávají právní úprava vytváří nerovné postavení u osob pracovně zařazených v rámci IZS, zejména za situace, kdy v rámci svého určení vykonávají na daném úseku fyzicky a psychicky náročnou práci, s nasazením vlastního života zdraví při plnění úkolů,“ upozorňuje.

Podle Maškovy novely by mohli tito lidé jít do předčasného důchodu po 20 letech služby, jednalo by se o pracovníky, nikoliv o dobrovolníky. Týkat by se to mohlo třeba profesionálních členů Horské služby, městských strážníků nebo zdravotnických záchranářů. Ale třeba i skalních či vodních záchranářů, pokud jsou v pracovním poměru.

Dřívější odchod do důchodu pro takzvané náročné profese požaduje v pozměňovacím návrhu i sociální demokrat Roman Onderka. „Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že od důchodového věku se odečte jeden kalendářní měsíc za každých 184 směn v rizikovém zaměstnání. Lze odečíst nejvýše 60 kalendářních měsíců,“ popisuje Onderka.

Rizikovou prací se podle jeho návrhu rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí nebo čtvrté kategorie. Tedy práce v místech, kde hrozí poškození zdraví kvůli prachu, hluku, vibracím, teplu, chladu a dalším rizikovým faktorům.

Pirátský poslanec Tomáš Martínek přichází s návrhem, který by měl k lepšímu změnit výpočet důchodu pro lidi, kteří i v seniorském věku pracují. Změnu koeficientu navrhuje jak u těch, kteří ještě důchod nepobírají vůbec, tak u těch, kteří pobírají důchod i plat zároveň.

„Navrhujeme alespoň symbolicky zvýšit procenta výpočtového základu pro pracující důchodce takto u pracujících majících nárok na starobní důchod a nepobírajících důchod z 1,5 % na 1,6 % výpočtového základu, u pracujících pobírajících polovinu starobního důchodu z 1,5 % na 1,6 % výpočtového základu a u pracujících pobírajících celkovou částku starobního důchodu z 0,4 % na 0,6 % výpočtového základu,“ odůvodňuje Martínek.

Poslanci v důchodové novele nechtějí jen přidávat. Části seniorů by rádi důchody i zkrátili. Lidovecký předseda Marian Jurečka přišel s návrhem snížit důchody komunistickým pohlavárům a dalším lidem, kteří se aktivně podíleli na komunistické vládě do roku 1989. Patří mezi ně tehdejší poslanci, členové vlád, zaměstnanci ÚV KSČ, příslušníci SNB, pohraničníci a další.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek pak přišel s návrhem doprovodného usnesení, které vyzývá vládu, aby do konce září 2021 připravila návrhy právních předpisů, které by zajistily narovnání nemorální situace, ve které „bývalí představitelé zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného komunistického režimu v Československu v období od roku 1948 do roku 1989 nadále požívají nezasloužené výhody, např. v podobě vyššího důchodu v porovnání s oběťmi komunistického režimu, které byly tímto režimem perzekuovány a v důsledku nižších příjmů pobírají nižší důchody“.