Článek
I nezletilé dítě je součástí řízení a má do něj být náležitě zapojeno. V nálezu to zjistil Ústavní soud, který se zabýval stížností matky, která nechtěla svou dceru ve střídavé péči nechat očkovat. Po neshodách s otcem skončil celý případ u okresního soudu v Nymburce, který postoj matky nahradil vlastním souhlasem. Stejně rozhodl i krajský soud, celý případ tak skončil u soudu Ústavního.
S názorem matky se však soud neztotožnil a její ústavní stížnost zamítl. „Není vyloučeno, aby jeden z rodičů uplatnil výhradu svědomí, je ale třeba vážit i názor druhého rodiče a veřejný zájem,“ stojí v nálezu. Dle soudu nedokázala matka dostatečně prokázat, že očkování může její dceři uškodit. „Důvody nelze založit na špatné zkušenosti, při níž se projevily slabé vedlejší účinky, závažné reakci u jiné osoby ani na osobních pochybnostech,“ píše se dále v nálezu.
Soud naopak našel pochybení v komunikaci okresního i krajského soudu vzhledem k samotné dceři. „Dítě nemá být pouhým objektem, z něhož vytěžíme informace,“ řekla Šimáčková. Dítě má vědět, že se může i nemusí vyjadřovat a má mít možnost být seznámeno s průběhem i výsledkem řízení, dodala. Na rozdíl od stížnosti matky se na tomto bodu tříčlenný senát neshodl. „Jádrem sporu bylo, jestli jde o tvrdou povinnost soudu, který má nezletilé účastníky informovat, nebo o běžný postup, který nelze z Ústavy doložit,“ upřesnila Šimáčková.
Uvedený nález ale neměl vliv na zamítnutí stížnosti matky. „Dívka sice byla pouze vedlejší účastnicí, soud však v nejlepším zájmu dítěte musel na porušení ústavních práv upozornit,“ píše se ve zprávě. Dítě sice bylo okresním soudem vyslechnuto, ale nebylo informováno o výsledku řízení ani jak její názor rozhodnutí soudu ovlivnil. O odvolacím řízení navíc nevěděla vůbec. Dle soudu je přitom v případech, kdy proti sobě stojí dítě a jemu blízcí informovanost zcela zásadní.
Spor mezi rodiči dívky začal v roce 2013, kdy ji měli ve střídavé péči. Otec souhlasil s jejím přeočkováním proti tetanu, záškrtu a dětské obrně. Matka nesouhlasila, zasáhnout tak musel okresní soud. Ten očkování posvětil, což poté potvrdil i krajský soud v Praze. Matka se dovolala k Ústavnímu soudu pro porušení jejích ústavních práv. Není přitom jasné, jestli byla dívka nakonec očkována. Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.