Máte na rukou krev, volají nároďáky před MS v Kataru. Český zatím mlčí

Katar se pořadatelem fotbalového Mistrovství světa stal ke konci roku 2010, kdy byl vybrán výkonným výborem FIFA. Země s dvěma miliony obyvatel a třetí největší zásobou ropy a zemního plynu na světě se tak stala vůbec první arabskou zemí, která kdy byla pověřena pořádáním největšího mezinárodního fotbalového svátku.

Již okolo samotného zvolení se ale od samého začátku objevovala značná kontroverze. Kvůli podezření z braní úplatků, v souvislosti s výběrem pořadatele Mistrovství světa ve fotbale v roce 2022, byl v roce 2019 zadržen v té době již bývalý předseda UEFA, Michel Platini.

O rok později zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti zprávu, ve které uvedlo, že Katar dosáhl na pořadatelství neprávem, jelikož měl uplatit několik členů výkonného výboru, stejně jako organizátor zatím posledního šampionátu Rusko. Katar na vítězství dosáhl čtrnácti hlasy proti osmi, které získaly Spojené státy americké. Již tehdy média zvolení arabské země glosovala jako dosti překvapivé.

Navzdory podezření z korupce ale začaly mohutné přípravy. Katarská vláda okamžitě započala výstavbu sedmi nových fotbalových stánků, které mají hned několik specifik. Mistrovství světa se kvůli vysokým teplotám bude netradičně místo léta odehrávat na přelomu listopadu a prosince. I v té době ale panují v oblasti Arabského poloostrova vysoké teploty, a bylo tak za potřebí najít řešení. To přinesly extrémně výkonné klimatizace, které teplotu na hrací ploše a v ochozech sníží ze 40 °C na přijatelných 26, a to i přes to, že stadiony nemají střechy.

Na výstavbě těch nejmodernějších fotbalových stadionů světa se podílelo již přes 2 miliony dělníků. Většina z nich přitom pochází z těch nejchudších zemí světa. Hlavní pracovní sílu tvoří dělníci z Indie, Bangladéše, Nepálu, Pákistánu či Srí Lanky a z chudých afrických zemí.

Již v roce 2013 přišel britský deník The Guardian s informací, že dělníci pracují doslova v otrockých podmínkách. Podle informací ze zveřejněného článku dělníci neměli na stavbách zajištěnou bezpečnost a mnoho jich přišlo o život. Dnes se v souvislosti s přípravami na Mistrovství světa mluví o více než 6,5 tisících obětech.

Podle zjištění zahraničních novinářů nedostává řada dělníků za odvedenou práci ani peníze, bydlí v nelidských podmínkách, pracují i 24 hodin a nemají přístup k pitné vodě ani jídlu. Někteří z nich dokonce uvedli, že jim byl zabaven pas, aby nemohli utéct. „Když jsem si stěžoval, manažer mě napadl, vyhodil z pracovního tábora a odmítl mi zaplatit. Musel jsem žebrat o jídlo od ostatních pracovníků,“ citoval britský deník jednoho z nepálských pracovníků.

Se startem kvalifikace Mistrovství světa se proti porušování lidských práv postavila řada reprezentačních týmů. Před druhým utkáním ve skupině s Litvou vyjádřila názor reprezentace Nizozemska. Hráči Oranje nastoupili k utkání v tričkách s nápisem „Football supports change“, česky – Fotbal podporuje změnu.

Podobně reagovali i reprezentační výběry Německa a Norska. Tým trenéra Joachima Löwa oblékl trika, která dohromady dávala nápis „Human rights,“ v překladu lidská práva. „Mistrovství světa se blíží a povede se o tom debata. Chtěli jsme ukázat, že ten problém neignorujeme. Vzkaz je naše vlastní iniciativa. Máme velký vliv a můžeme ho použít jako příklad pro hodnoty, za kterými chceme stát,“ řekl autor úvodního gólu utkání proti Islandu, německý reprezentant Leon Goretzka.

Celek okolo hvězdného útočníka Borussie Dortmund Erlinga Haalanda nastoupil ke kvalifikačnímu utkání s výběrem Gibraltaru v trikách s nápisem „Human rights on and off the pitch,“ tedy v češtině Lidská práva na hřišti i mimo něj.

Na rozdíl od zmíněných reprezentačních družstev, český národní tým vlastní postoj nevyjádřil. „K debatě na toto téma ve fotbalové reprezentaci zatím nedošlo, hráči i členové realizačního týmu měli do této doby před sebou celou řadu jiných náročných úkolů k řešení a plně se snažíme v tuto chvíli soustředit na pokračující kvalifikaci MS s cílem postoupit na závěrečný šampionát,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv Michal Jurman, ředitel oddělení komunikace FAČR.