Článek
„Expozice přibližuje vědce, novináře, politika a angažovaného intelektuála Tomáše G. Masaryka v různých formách komunikace. Návštěvníci si tak mohou odpovědět na otázku, jakým způsobem by první československý prezident, u něhož se akademický svět prolínal s politikou, komunikoval v době sociálních sítí,“ uvedla Akademie věd na webu.
„Středobodem výstavy o Masarykových korespondenčních sítích je jeho pracovní pulpit jako metafora počítačové klávesnice či displeje telefonu. Jednotlivé panely a exponáty představují, jak Masaryk v různých časových momentech pracoval s informacemi – ať již z hlediska konspirační teorie, manipulace veřejným míněním, lobbingu, propagandy, komunikace prezidenta republiky či způsobu dorozumívání v rodině. Atraktivní námět vybízí ke srovnání se současností,“ dodali autoři expozice z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky.
Nový audiozáznam projevu.
Masaryk takový pulpit v Lipsku roku 1877 daroval o devět let mladšímu filozofovi Edmundu Husserlovi. Husserl ho pak na Vánoce 1934 v Praze věnoval tehdy sedmadvacetiletému filozofovi Janu Patočkovi.
Výstava ukáže, jak Masaryk pracoval s informacemi. Zaměří se také na Masarykovu pozici mezi vědeckým světem a médii.
„Masaryka představujeme jako veřejně aktivního vědce, dnešními slovy bychom řekli influencera, který do mezinárodního povědomí vstupoval především prostřednictvím celospolečenských, aktuálních kauz, k nimž se vyjadřoval,“ poznamenal Pavel Horák z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
„Sílu médií si poprvé naplno uvědomil v roce 1886, když svými články vyvolal takzvaný spor o pravost rukopisů, velkolepých padělků, které měly dokázat starobylost české kultury,“ zdůraznil Horák. Masaryk, který se zasazoval o vědecký přístup k Rukopisu královédvorskému a Rukopisu zelenohorskému, čelil odsouzení značné části českého tisku i veřejnosti. Jeho postoj braly jako útok na vydobyté národní pozice. Další útoky Masaryk zažil, když vyvracel konspirační teorie, jako poslanec říšské rady se pak zapojil do „informačních válek“, které výstava také reflektuje.
Další osobitý exponát je policový nábytek zvaný „holubník“. „Masaryk do něj tematicky řadil různé materiály a vozil jej s sebou po světě, podobně jako dnes převážíme notebook,“ podotkl spoluautor výstavy Martin Jemelka.
Jemelka řekl, že výstava je jedním z výstupů čtyřletého projektu digitalizace Masarykovy korespondence z doby před vznikem Československa. Dalším má být databáze zpřístupněných dokumentů.
„Výstava prezentuje Masaryka jako člověka, který obrovské množství času, osobního i pracovního, věnoval právě korespondenci,“ dodal akademik. Na každém panelu je pak také Masarykova komunikace převedena do prostředí dnešních sociálních sítí.
„Z porovnání Masarykovy a dnešní doby možná vyplývá, že některé podoby veřejné komunikace se od Masarykových dob příliš nezměnily,“ uzavřel Jemelka.
Výstava v pražské galerii Věda a umění začne v pondělí a potrvá do 31. července.
