Článek
Dohoda z marockého Schirátu z prosince 2015 o vytvoření mezinárodně uznávané vlády národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, podle maršála přestává platit „jako součást temné minulosti“.
„Vrchní velení ozbrojených sil přebírá řízení země a ohlašuje ukončení platnosti schirátské dohody,“ uvedl Haftar. „Nehledě na těžké období a břímě odpovědnosti přijímáme vůli národa a delegovaný mandát,“ dodal s tím, že armáda vyplní tužby lidu a zbaví jej strádání.
Maršál neupřesnil, jak „mandát národa“ získal, ani nenaznačil politické důsledky tohoto mandátu, zejména pokud jde o roli parlamentu sídlícího v Benghází na východě země a paralelní vlády, kterou vytvořil tento parlament, zvolený v roce 2014, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že maršál už před třemi lety prohlašoval, že schirátská dohoda, představující podle OSN základ politického řešení situace, „vypršela“.
„Lidé se musí stát pány svého osudu a demokraticky si vybrat budoucnost,“ prohlásil Haftar, kterého jeho odpůrci podezírají ze snahy nastolit v zemi vojenskou diktaturu.
Parlament se k Haftarovu oznámení dosud nevyjádřil.
Poradce vlády národní jednoty Mohammed Alí Abdalláh usoudil, že Haftar „zase jednou předvedl světu své autoritářské záměry“. „Ani se nesnaží skrývat své pohrdání politickým řešením a demokracií v Libyi. Jeho prohlášení je posledním zoufalým činem poraženého muže,“ prohlásil.
V Libyi, která je nestabilní od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye. Ačkoli OSN vyzvala k příměří, aby se úřady mohly soustředit na boj proti koronaviru, v Tripolisu v polovině dubna boje zesílily. Boje o hlavní město trvají od loňska.