Článek
Ženské tenisové finále začalo v Tokiu až ve večerních hodinách na centrálním dvorci. Tenistky Markéta Vondroušová i Švýcarka Belinda Bencicová přicházely na obrovský stadion bez diváků s tím, že už má každá jistou medaili. Švýcarka dokonce dvě, protože se v neděli představí i ve finále dámské čtyřhry.
Vondroušová měla po slavnostním ceremoniálu z velkého úspěchu na olympiádě radost. „Říkala jsme si, že nebudu tady po té prohře smutná, protože je to fakt velké. Chci na tohle vzpomínat v hezkém a nejsme smutná za to, že mám stříbro,“ popsala své první pocity česká tenistka.
Vondroušová: Nejsem smutná z toho, že mám stříbro
Ve srovnání například s halou, kde v pátek uspěl judista Lukáš Krpálek, nebyla na tenisovém finále zdaleka taková bouřlivá atmosféra. Vše se odehrávalo v tichosti parametrů šachového turnaje a jen občas tenistky hecovaly hloučky fandů. Téměř po každé úspěšně výměně levačky ze Sokolova následoval potlesk z malého českého kotle na tribuně.
Markéta Vondroušová během finále olympijského tenisového turnaje v Tokiu.
Každá skupina příznivců měla v hledišti svou vlajku. Velkou úlevou pro obě tenistky bylo, že hrály pozdě večer a nikoli ve dne, kdy se ve vedrech na rozpálených kurtech prakticky nedalo vydržet na přímém slunci. Doplatila na to ve čtvrtfinále například Španělka Badosaová, která právě Vondroušové musela zápas skrečovat.
Boj o zlato byl od první chvíle velmi vyrovnaný. První set vyhrála Švýcarka Bencicová 7:5, ve druhém naopak Vondroušová zvítězila 6:2. Rozhodující sadu pro sebe získala Švýcarka v poměru 6:3.
„Nějak si nic moc nevyčítám, tam to fakt bylo hodně težké. Šla do toho po hlavě a myslím si, že jí to dneska fakt vycházelo. Kdyby možná hrála o trošku hůř, tak by to bylo obráceně, ale myslím si, že si to dneska zasloužila a myslím, že jsme hrály skvělý zápas, i na dívání byly ty výměny super,“ zhodnotila finále Vondroušová.
Novinářům také popsala, jak se jí líbí stříbrná medaile, kterou měla čerstvě na krku. „Je tedy šíleně těžká, jsem z ní nadšená, doufám, že ji nikde neztratím cestou domů, asi si ji radši nechám na krku. Určitě je to úspěch a chci si to užít.“
Češku bude hodně mrzet 12 neproměněných brejkbolů. Celkem se finálové klání hrálo 2 hodiny a 28 minut.
