Článek
Dosud byla on-line výuka jen okrajovou záležitostí, na základních a středních školách se učilo především prezenčně. S velkou pravděpodobností se ale škola kvůli současné situaci změní.
On-line nástroje sice již někteří učitelé využívají a umí to s nimi, ale používají je v naprosté většině ve třídě nebo pro domácí úkoly. „Většina učitelů on-line nástroje nepoužívá z celé řady důvodů, ať už kvůli nedostatku času, osobní nedůvěře v efektivitu učení bez přímého vedení učitelem nebo například kvůli nedostatečnému technickému vybavení školy, finančním nákladům apod.,“ míní mluvčí společnosti Scio Eva Pešková.
Školský rozcestník
Najednou jsou ale všichni v situaci, kdy si s on-line výukou poradit musejí. Objevují velké množství materiálů, aplikací, výukových videí, jsou ale často až zahlcení a v záplavě možností se ztrácejí.
Pro toho, kdo se v nabídce on-line vyučování neorientuje, připravilo Ministerstvo školství rozcestník. Na webu nadalku.msmt.cz najdou učitelé i žáci přehled vzdělávacích nástrojů, aktuální informace, zkušenosti a stejně tak inspiraci z oblasti vzdělávání na dálku. Česká televize také spustila vzdělávací program UčíTelka pro žáky 1. a 2. stupně včetně přípravy na přijímací zkoušky na SŠ a víceletá gymnázia.
O různé vyučovací a procvičovací internetové programy, mobilní aplikace a elektronické učebnice je teď enormní zájem.
„V porovnání s počtem objednávek on-line produktů zhruba před šesti týdny v tuto chvíli evidujeme nárůst objednávek některých produktů i desetinásobně vyšší,“ informovala Eva Pešková ze společnosti Scio.
Na portálu Škola s nadhledem, který je určen pro domácí procvičování žáků, překročil počet uživatelů od začátku března 100 000 žáků, tedy dvojnásobek normálního stavu. „Obrovský zájem také evidujeme o naše interaktivní učebnice Flexibooks,“ uvedl Adam Jelínek, ředitel Nakladatelství Fraus.
Skokově vzrostl také zájem učitelů o facebookovou stránku Pedagogické komory, kde najdou tipy do výuky. Návštěvnost se zvýšila na současných 75 tisíc interakcí, což je desetkrát více než obvykle.
Aplikaci Včelka.cz, která je určena hlavně pro děti na prvním stupni ZŠ, od uzavření základních škol desetinásobně narostl počet uživatelů jak z řad učitelů, tak i rodičů.
Na webu Matika.in registrují zvýšený zájem již od doby zavření škol v Itálii. „Od té doby nám přibyly desetitisíce registrovaných žáků a statisíce řešených úkolů. Denně v průměru okolo 250 tisíc,“ uvedla koordinátorka webu Markéta Dvořáková.
Školy zřejmě zůstanou zavřené ještě nějakou dobu, a tak bude dost času se v nabídce zorientovat. Učitelé zjistí, k čemu a kdy a co používat, a ověří si, co jim a jejich žákům vyhovuje. A jakmile zjistí, že jim to s žáky funguje oboustranně, přijdou i na spoustu výhod. Třeba možnost zohlednit tempo každého žáka a to, o co mají zájem nebo přizpůsobit náročnost úkolů.
„Osobní kontakt s pedagogem je z různých důvodů nenahraditelný, nicméně on-line nástroje mohou učiteli výrazně pomoci s personalizací obsahu pro individuální potřeby každého žáka,“ přidává se Adam Jelínek.
Nástroje pro zadávání a vyhodnocování úkolů zase mohou pomoci ušetřit učiteli čas strávený jejich opravováním.
Nejen digitální revoluce
„Možná tak ve školství zažíváme počátek revoluce, nejen digitální,“ míní Pešková ze Scia.
Podle Jelínka nebude vzdělávací systém bez smysluplného nasazení digitálních nástrojů a hlavně kvalitního digitálního vzdělávacího obsahu, propojeného s výstupy vzdělávacích programů, v blízké budoucnosti schopen smysluplně řešit individualizaci výuky, diferenciaci, inkluzi, podporu dětí se specifickými potřebami výuky nebo třeba podporu nadaných dětí.
Aby ale on-line výuka měla smysl, musí být v něčem lepší než klasika v podobě papíru a tužky, která je a vždycky bude oproti digitálním alternativám bezkonkurenčně spolehlivá.
„Ne všechny on-line programy toto splňují, z čehož plyne i častá frustrace učitelů z nové techniky. Proto se soustředíme na maximální jednoduchost, spolehlivost a na funkce, které na papíře nejdou provést – například využití zvuků a mikrofonu, automatické vyhodnocení cvičení, kontrola četnosti domácího procvičování, automatické přizpůsobování obsahu na míru každému dítěti nebo obrovská zásoba cvičení, která by v papírové podobě odpovídala desítkám papírových učebnic,“ uvedl Michal Hudeček za aplikaci Včelka.cz.
Ačkoli zejména na prvním stupni základky je osobní kontakt s pedagogem nezastupitelný, zejména kvůli socializaci, i tam si on-line výuka najde své místo. Dokazuje to v praxi například Věra Strnadová, která učí prvňáčky.
„Všichni žáci si s pomocí rodičů založili e-mail na Googlu. Já jsem založila v aplikaci Google Classroom virtuální učebnu. V ní mám jednotlivé kurzy, každý z nich má unikátní kód a žáci se přes něj dostávají k výuce. Práci zadávám přes Google Forms, třeba 10minutové písemky. Obrázky prací mi mohou rodiče nasdílet, já můžu sdílet videa i s postupem, to dělám přes aplikaci Loom,“ popisuje pedagožka.
Že se školy zajímají o to, jak efektivně využívat výukové systémy typu Google Classroom nebo Microsoft Teams, potvrzuje i Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Doplnit ano, nahradit ne
Zcela ale výuka na dálku tu klasickou nahradit nemůže. Už třeba proto, že ne všichni žáci mají přístup k internetu nebo k počítači. Budou tudíž muset nadále pracovat s tištěnými učebnicemi a pracovními sešity.
„Nemá smysl vyzdvihovat on-line výukové materiály nad osobnost učitele, ta je opravdu nenahraditelná. Ale třeba již výše zmíněné výukové programy výborně poslouží jako praktická součást vyučování a v neposlední řadě je přínosem i jejich motivační charakter,“ myslí si Helena Holubcová z nakladatelství ALTER.
Například u procvičování malé násobilky, anglických slovíček či určování podmětu může být elektronická výuka efektivnější než osobní – každý žák může postupovat svým tempem, dostává okamžitou zpětnou vazbu a vysvětlení k jevům, ve kterých chybuje.
„Tím ale učitele nenahrazujeme, naopak mu dáváme prostor, aby se věnoval věcem, ve kterých je nezastupitelný: uvažování o matematických problémech z reálného světa, vedení diskuzí, konverzace v cizím jazyce,“ vysvětluje Petr Jarušek z on-line projektu Umíme to.
„Rovněž není vhodné zároveň žáky učit pracovat v on-line prostředí a vyučovat je nové látce,“ říká šéf Pedagogické komory Sárközi. „Osobní kontakt je určitě lepší při vysvětlování nového učiva, dává prostor pro dotazy žáků a možnost přizpůsobení formy informací jednotlivým žákům,“ míní také Markéta Dvořáková ze spolku Matika.in.
Sárközi doporučuje nyní zadávat spíše opakovací cvičení. „Žáci by rozhodně neměli trávit celé dopoledne u počítače, činnosti je nutné střídat – měli by nejen počítat, psát a číst, ale také kreslit, zpívat, sportovat, něco vyrobit… Nic se nemá přehánět, ani on-line výuka,“ doplnil.
