Článek
„V CHKO Beskydy a v pohraničním slovenském území se pohybuje přibližně 12 dospělých rysů, jedna vlčí smečka se vyskytuje v Javorníkách převážně na slovenské straně, v Moravskoslezských Beskydech byly nalezeny stopy dalších dvou zvířat. Na severu CHKO Beskydy pak stopy jednoho vlka,“ řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Přítomnost medvědů nebyla potvrzena ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce. „Což však neznamená, že zde medvědi nežijí. Je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách,“ míní.
Podle Dany Bartošové ze Správy CHKO Beskydy je potěšující, že rysi, vlci a medvědi dokážou žít i v tak přelidněných horách, jako jsou Beskydy. „Pro zdejší horskou přírodu je jejich přítomnost zásadní. Proto je potřeba důsledně chránit jak jednotlivé šelmy, tak jejich životní prostředí. Neméně důležité je zabezpečit fungující migrační koridory, kterými putují do Beskyd z početnějších slovenských a polských populací,“ řekla Bartošová.
Při hodnocení nálezů se bralo v úvahu stáří stop, jejich rozměry, vzdálenosti mezi lokalitami pozorování. Nalezený trus byl odebrán pro odbornou analýzu, kdy se sleduje druh potravy nebo DNA. Co nepřesnější stanovení početnosti rysů a vlků se opíralo o poznatky z dlouhodobého monitoringu velkých šelem prováděného průběžným sledováním predátorů a s využitím fotopastí, díky nimž lze identifikovat konkrétní jedince, zejména rysy.
Takto v Beskydech mapovali výskyt velkých šelem.
Do mapování se v únoru zapojilo sedm desítek dobrovolníků. Rysi byli zjištěni na tradičních lokalitách, jako je Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný, v lesích kolem vodárenské nádrže Šance a v pohraniční části Beskyd Bílý Kříž - Malý Polom. Naopak v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd, jako je Slavíč, Ropice, Javorový, Ostrý, Kozubová, se stopy nenašly.
V posledních dvou letech se Beskydech pohybovali i dva medvědi. Jeden na Valašsku a jeden v okolí Lysé hory. Toto zvíře se podařilo ochráncům přírody odchytit a nasadit medvědici, kterou pojmenovali Ema, speciální obojek umožňující sledování. Po čase si ale zvířeti podařilo obojku zbavit.
„V monitoringu šelem je třeba pokračovat, protože zjištěný počet zvířat je pro nás vodítkem, jak se jim v našich horách daří. Náš monitoring proto probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně,“ dodal Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Vlci žijí také na Šumavě
Beskydy nejsou jediné hory, do nichž se vrátily velké šelmy. Vlci nyní žijí také třeba na Šumavě. Odborníci to vypozorovali z jejich stop a rovněž z videozáznamů pořízených pomocí fotopastí umístěných v lesích. Šumavou se aktuálně potuluje nejméně sedm vlků. Znamená to, že se šelmám po jejich návratu do české krajiny, který se datuje do roku 2015, daří dobře a rozmnožují se.
Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně trvale jsou na Šumavě podle expertů od roku 2015. „V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce. Přestože docházelo a dochází ke sporadickým přímým pozorováním vlka člověkem, všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k nový věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále unikátní,“ upozornil Jan Dvořák, mluvčí správy národního parku.
„Každopádně stopování, genetika i fotomonitoring potvrzuje, že se vlci na Šumavě udrželi a opět se reprodukovali,“ dodal náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
