Mapa měst: Babišova tisícovka leckde pomůže, někde ale zůstanou v maléru

Vládních 1 200 korun za každého obyvatele, které Babišův kabinet pošle do měst jako příspěvek na zmenšení koronavirových škod, řeší jen část potíží s letošním rozpočtem a investicemi.

Některá okresní města se díky vládní pomoci dostanou do lepší finanční kondice, než byla před epidemií, jiná – například Chomutov – před sebou budou dál tlačit dluh v řádu desítek i stovek milionů. Chomutov konkrétně zůstane v minusu 181 milionů korun, jihočeský Písek dokonce 183 milionů.

Vyplývá to z přehledu okresních měst, který sestavila redakce Seznam Zpráv. Porovnali jsme, v jaké výši dostanou města vládní kompenzaci s tím, jak sama města odhadují propad pro letošek.

Na to, kolik dostane vaše město a jak mu to pomůže, se podívejte ZDE:

Po téměř dva týdny trvajícím nátlaku starostů přišel kabinet Andreje Babiše s plánem, jak obcím a městům kompenzovat výpadky v rozpočtech, které způsobila opatření spojená s koronavirovou epidemií.

Za to, že se obecní rozpočty musejí podílet na vládou vyhlášené pomoci drobným podnikatelům, i když už tak budou letos obecní pokladny trpět výrazným ochlazením ekonomiky, pošle vláda do obcí zmíněných 1 200 korun na občana.

Přijde ji to na 12,8 miliardy korun, které by měly být podle premiéra Babiše použity na oživení ohrožených investičních akcí. Starostové si však k tomuto slibu, i kdyby byl naplněn, udržují chladný odstup.

Z ankety Seznam Zpráv vyplynulo, že sice jsou za příspěvek od vlády vděční, ale zároveň dodávají, že opětovné nastartování investic není tak jisté.

To, že vládní kompenzace nemusí pomoci k tomu, že se nastartují všechny investice, říká například starostka Mnichovic Petra Pecková, jedna z nejhlasitějších kritiček vlády.

„Je to částka, která dává naději, že budeme mít peníze na opravu školní jídelny. Stále ale platí, že nebudeme dělat opravy pozemních komunikací,“ říká Petra Pecková, která se v pondělí kvůli obecním rozpočtům setkala osobně s premiérem.

Podle starostky Peckové se najdou peníze převážně na investice, které jsou částečně placené z evropských dotací, například oprava školy. Naopak na další investice, jako je oprava silnice, stále peníze nebudou.

„Zatím je to jen slib. Budeme se připravovat i na to nejhorší,“ konstatuje pak Lena Mlejnková, starostka města Semily, která dříve tvrdila, že je ohrožen i svoz odpadu a veřejné osvětlení. Podle ní městu chybí zhruba 40 milionů, jednorázově od státu dostane 10 milionů korun.

„Jsme přesvědčeni, že nám ty peníze patří,“ dodává starostka Mlejnková s tím, že tento výpadek podle ní vůbec neměl nastat.

„Uvidíme, jestli nám to pomůže rozjet investice, se kterými jsme už ani nepočítali,“ komentuje jednorázové peníze od státu starosta Kolína Michael Kašpar. Počítají s propadem rozpočtu zhruba o 110 milionů korun, od vlády mají dostat necelých 40 milionů korun jako náhradu za kompenzační bonus.

Starostové přitom poukazuji na to, že není zcela jasné, kdy peníze budou mít na svých účtech.

„Čím dříve, tím lépe,“ říká Michael Kašpar.

Také podle Stanislava Polčáka, předsedy Sdružení místních samospráv a europoslance za STAN, není vůbec jisté, jak dlouho bude trvat, než se vládní návrh podaří schválit. „Je to otázka rychlosti. Pokud to půjde normální legislativní cestou, tak to může trvat do podzimu,“ říká Polčák, podle kterého peníze obce potřebují v řádech dnů a týdnů.

Tyto obavy ve středu na dálku vyslyšeli senátoři. Chtějí kompenzaci 1 200 korun na obyvatele poslat dříve, než by to umožnil obdobný vládní návrh zákona. Připravili proto pozměňovací návrh k předloze, kterou horní komora projedná ve čtvrtek. Schválen Sněmovnou a podepsán prezidentem by tak mohl být už za týden.

„Peníze tak obce dostanou o dva měsíce dříve,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci šesti senátorských klubů senátor Zdeněk Nytra z ODS.

Premiér Andrej Babiš během pondělní tiskové konference nevynechal ani informaci, že z celkové sumy 12,8 miliardy dostane nejvíce Praha, a to téměř 1,6 miliardy korun.

Jenomže ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově poukazuje na to, že na rovném rozdělení peněz podle obyvatel čtyři největší česká města tratí – kromě Prahy je to i Brno, Ostrava a Plzeň.

A to zjednodušeně proto, že zatímco všichni dostanou rovným dílem podle počtu obyvatel, podobný přepočet neplatí i pro rozložení daňové ztráty – čtyři největší města se na ní podílí více než ostatní.

„Vláda nahrazuje fungující rozpočtové určení daní jednorázovým systémem. S rozpočtovým určením daní můžeme nesouhlasit a můžeme se jej snažit zlepšit, ale neměli bychom jej příležitostně obcházet. Navíc tento způsob obcházení znamená, že na něj doplatí především téměř výhradně Praha, Brno, Ostrava a Plzeň,“ upozorňuje Petr Janský.